Nejstarší klienti tatérů: Tyrolan Ötzi vede, tetování ale nosili i jeho dávní souputníci

Populární Ötzi zůstává nejstarším přímým dokladem potetovaného těla. Ale pravěký chlapík měl namále – nedávný přezkum dvojice egyptských mumií z Britského muzea totiž nejstarší známé nálezy tetování notně přiblížil Ötzimu.

22.08.2025 - Martin Rychlík


Tělo někdejšího pastevce či lovce bylo objeveno v roce 1991, kdy vyhlédlo na kolemjdoucí pár z tajícího ledovce. Říká se mu Ötzi, ale jeho pravé jméno neznáme. Přesto o muži, který žil v oblasti tyrolských Alp před asi 5 300 lety, zjistili vědci neuvěřitelně mnoho informací a další neustále přibývají. Třeba v roce 2023 publikovali genetici v časopise Cell Genomics studii, jež tvrdí, že Ötzi objevený poblíž rakouského Ötztalu měl nejspíše velmi snědou pleť, tmavé oči, plešatěl a jeho předkové přišli do Evropy z oblasti Anatolie někdy před 8 000 lety, tedy krátce po rozmachu raného zemědělství.

„Často se mě ptají, zda po 33 letech výzkumů ‚ledového muže‘ by už nemělo být známo úplně vše. Nemyslím si to; vždycky se otevřou cesty k novému bádání,“ řekl pro vědecký časopis Nature antropolog Albert Zink z italského Bolzana, podle nějž tmavší pleť, temnější než u současných Sicilanů, i pleš korigují zažitou Ötziho vizáž.

Tyrolan s kérkami

Ke vzezření alpského Ötziho ovšem patří i desítky drobných tetování, která vědci nalézali postupně, a po dekádách bádání zůstávají pět milénií staré tatuáže pro vědeckou práci stále žhavým lákadlem. Počty tetovaných čárek na těle totiž jakoby „přibývají“: v roce 1995 psal profesor Konrad Spindler, jenž vedl tým zkoumající nejstarší evropskou mumii, o čtrnácti skupinách čárek a dvou křížcích, přičemž nevylučoval, že mohou být nalezeny další „kérky“. 

To se také později stalo. Celkový počet Ötziho tatuá­ží se postupně zvyšoval ze 49 na 57, v roce 2003 došel norský antropolog Torstein Sjövold k číslu 59, leč v roce 2015 analýza týmu Marka SamadellihoAlberta Zinka napočítala ještě o dvě více. 

Vědci z Bolzana, kteří využili vícespektrálního imagingu HMI7, publikovaliJournal of Cultural Heritage článek, jenž navýšil počet odhalených tetováží na Ötziho těle na aktuální stav 61 nálezů, a to v devatenácti shlucích rozmístěných různě po těle. Tetování nebyla objevena naráz zejména kvůli stavu temné kůže, jež dlela 5 300 let u ledu, a kresby tak na ní nebyly okem viditelné. Kůže muže, jenž byl v horách postřelen šípem, byla potetována napíchnutým špičatým nástrojem (možná kostěným šídlem, které nosil Ötzi v taštičce). Do ranek se vtíralo kašovité barvivo: metoda elektronové difrakce již dříve prokázala, že šlo o saze s krystalky minerálů nejspíše pocházejících z ohniště, odkud se brával popel.

Pravěká akupunktura

Slavný umrlec disponuje dvěma křížky ze dvou linek, které se nacházejí na jeho pravém vnitřním koleni a na levé noze v oblasti Achillovy šlachy. Zbylých 57 tetování má podobu čárek. Nejvíce shluků (čtrnácti) čar má pravěký člověk v levé spodní části zad. Většina z nich měří na délku od dvou do tří centimetrů, dvě nejdelší na levém zápěstí dosahují okolo čtyř centimetrů. Jejich tloušťka kolísá mezi jedním až třemi milimetry. Nejnovější linky, předtím neznámé, byly objeveny v pravé spodní části hrudníku a jsou na těle mumie prvními tetováními zjistitelnými z pohledu zepředu.

Nač tolik čárek na kůži? Pro podivnou okrasu? Z rituál­ních či magických důvodů? Už v roce 1999, tedy osm let po nálezu a následných výzkumech, vyšla studie ve vysoce prestižním medicínském časopise Lancet, která smysluplně prokazovala, že Ötziho tetováže nejspíše neměly ozdobnou funkci (neboť byly prosté a na hůře viditelných místech), ale měly dávného Evropana spíše léčit.

Frank Bahr, tehdejší předseda německé společnosti pro akupunkturu, své kolegy upozorňoval na shodu vtetovaných značek s body, kam čínští lékaři tradičně vpichují jehličky (u kloubů a v bedrech). „Expertní názory tří akupunkturních společností ukázaly, že devět tetováží je umístěno přesně anebo do šesti milimetrů od tradičně propichovaných míst,“ psali odborníci, kteří rovněž poukázali na pokročilou osteoartritidu mrtvého, již objevil rentgen v krční páteři, kříži a pravé kyčli. I přes tyto validní argumenty však nelze vyloučit ani další funkce tetování, které etnologové nalézají v tradičních kulturách: iniciační, rituální či statusové důvody ke značení.

Jihoamerický knírač

Pravěký Tyrolan už je vědou tak pečlivě prozkoumán, že větší posun jeho stáří (5 370 až 5 100 let před současností) nelze příliš očekávat. Historické prvenství se jeví, až do případného epochálního objevu další tetované mumie, nezpochybnitelné. Ale dlouho tomu tak nebylo. Konkuroval mu totiž Američan, údajně starý až 6 000 let. 

V roce 1996 se do respektované monografie o nám již dobře známém Ötzim, kterou redigoval slovutný profesor Spindler, vkradla v kapitole o světových kontextech tetování nešťastná zmínka patologa M. J. Allisona. Ten se zabýval peruánskými a chilskými mumiemi. „Nejstarší tetování, které jsme našli, pochází z kultury Chinchorro a jde o tužkově tenký knír na horním rtu dospělého muže z doby 6 000 let (před současností),“ napsal Allison. To by však bylo o sedm století před Ötzim, jak někteří akademici psali, a uvedenou práci poctivě citovali. Jenže se jednalo o chybu. 

Kulturní antropolog Lars Krutak ze Smithsonian Institution, který se dlouhodobě zabývá etnografií tetování, píše tematické knihy a točí i televizní dokumenty, vydal roku 2016 v Journal of Archaeological Science objevnou práci, ve které s kolegy velkou mýlku vysvětluje. Jak tedy k pochybení došlo?

Nedopatření v počtech

V říjnu 1983 byly v El Morro v Chile při stavbě vodovodu objeveny desítky hrobů lidu Chinchorro, který své mrtvé zvláštním způsobem mumifikoval (hlavy odděloval, těla zbavoval orgánů a následně je vycpával kostmi, trávou či srstí). Vědci odtud vynesli 96 těl, přičemž jenom na jediné mumii byly stopy tetováže.

Roku 1988 byl nalezený asi 35letý mrtvý muž analyzován, dostal označení Mo-1 T28 C22 a fyzikální antropolog Bernardo Arriaza popsal drobné tečkované vpichy (nikoliv tedy linku) jako „jakýsi knírek“. 

Vzorek z mumiiných plic, který byl zkoumán radiokarbonovou metodou, původně ukázal na stáří 3830 (± 100 let) před současností (anglicky Before Present, BP), ale zřejmě Allisonovo chybné čtení tohoto data jako před Kristem (anglicky Before Christ, BC) posunulo stáří mumie o zhruba dvě milénia do minulosti – až na zmíněných 6 000 let. Ale to není vše: prohození BP a BC zafungovalo znovu, když jedenáctičlenný tým Marie Pabstové v zásadním článku z roku 2010 dokonce uvedl, že „nejstarší známé tetování pochází z doby 6000 let BC“, čímž byla americká mumie „ostaršena“ o 4 000 let oproti skutečnosti. 

Dnes už je po kalibrované dataci jasné, že kníratý Američan je stár jen 4 563 až 3 972 let. „Ötzi může být jasně uváděn jako nejstarší dosud objevený tetovaný člověk,“ řekl pro Forbes archeolog Aaron Deter-Wolf, spoluautor studie z roku 2016.

Po stříbru sahá egyptské duo

Další kresby na kůži nesou dvě egyptské mumie z Londýna. Jedné z nich, té mužské, se přezdívalo kvůli ryšavým vlasům Zrzek. Desítky let ležel v samém středu metropole, v Britském muzeu, přesněji ve vitríně místnosti G64. Procházely kolem něj denně stovky lidí, než se mumifikovaný muž (exponát EA 32751) vydal spolu s ženou (EA 32752) a dalšími pěti mumiemi na výlet. Vědci z Britského muzea, z Oxfordu a z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii totiž začali důkladně zkoumat těla z předdynastického období starého Egypta, tedy z doby ještě před nástupem faraonů.

Britské muzeum získalo tyto mumifikované ostatky již před více než sto lety (Zrzka konkrétně v roce 1899). A u dvou přirozeně vysušených mumií z údolí Nilu, z Gebelénu, byl v roce 2018 za pomoci nejmodernějších metod objeven pigment vnesený pod kůži – stoprocentně nešlo o nahodilé skvrny, šmouhy či špínu. Mužské i ženské mumii vědci odebrali vzorky vlasů, jež s pravděpodobností 95,4 % zařadily oba tetované do období před 5 351 až 5 017 lety. Datace je důležitá, jak je z kontextu zřejmé, protože klade dávné Egypťany jen velmi těsně za premianta jménem Ötzi. Oba gebelénští nebožtíci byli pohřbeni na levém boku, schoulení do sebe.

Rohatá zvířata na těle mladíka

„Je to neuvěřitelné, ale se stářím více než 5 000 let nyní posouvají doklady o tetování v Africe o celé milénium,“ říkal stanici BBC kurátor Daniel Antoine, jeden ze spoluautorů vědecké studie, která opět vyšla v uznávaném časopise Journal of Archaeological Science. Do té doby nejstaršími nezvratnými důkazy o tetování z Egypta byly obrazce na břiše torza ženské mumie z hrobu 271 v Kubánu (kulturní skupina C), které vykazují stáří 4 300 až 3 500 let. Ovšem slavnější jsou tři ženské mumie včetně kněžky Imenet (Amunet) z Dér el-Bahrí (XI. dynastie), jež jsou staré 4 134 až 3 991 let, jak připomínal žebříček z roku 2016 sestavený Deterem-Wolfem a Krutakem.

Egyptské duo z Britského muzea bylo možná téměř současníky Ötziho, ale zatímco snědý Tyrolan má na patnácti lokacích po těle čárky a křížky, muž z Gebelénu se pyšní figurálním tetováním – prvním známým v dějinách – na pravé horní paži, kousek pod ramenem. „Za běžného světla je to mdlá skvrna, ale z infračervených snímků jsou zřejmá dvě rohatá zvířata otáčející se proti sobě. Dva obrázky, jeden trochu světlejší nežli druhý, se mírně překrývají, což naznačuje, že byly možná vytvořeny v jiné době. Žádná další tetování nebyla na jiných místech těla nalezena,“ uváděla Renée Friedmanová z Oxfordské univerzity, hlavní autorka studie vytvořené spolu s dalšími šesti kolegy. Muž, jemuž bylo v době smrti teprve něco kolem dvaceti let, nebyl kvůli křehkosti archaického těla otáčen, takže nebyl prozkoumán celý.

Ozdoba nahých tanečnic

Naopak ostatky ženy byly tak pevné a kompaktní, že si u ní badatelé mohli (jako u jediné ze skupiny zkoumaných torz) prohlédnout takřka celý povrch kůže. A našli tak několik „pokladů“. Ženská mumie měla na sobě tři vpíchané obrazce, nejspíše jehlou a sazemi: nejzajímavější z nich je série čtyř malých esek („ssss“) na vršku pravého ramene. Pod nimi se v pravé horní části paže nachází zahnutá „hůlka“, jakési otočené písmeno L. „Nepravidelná tmavá linka ještě vybíhá přes břicho k okolí a ve výši pupku, ale její rozsah není teď možné specifikovat kvůli těsně přitaženým nohám k tělu,“ popisovala studie, která bodovala jednoznačným titulkem: „Přirozené mumie z předdynastického Egypta odhalují nejstarší světová figurální tetování.“

Zjištění byla důležitá ještě z jiného důvodu. Až dosud byly všechny tetované mumie ze starších egyptských dějin výhradně něžného pohlaví. To platí pro ostatky z Kubánu i trojici krasavic z Dér el-Bahrí (kněžka Imenet a nálezy P23, P26), u kterých byly nalezeny tmavě modré tečky a čárky na břichu, pažích a stehnech. V téže lokalitě poblíž slavného Luxoru byly roku 1923 objeveny i další dvě tetované mumie, opět ženské. Egyptolog Ludwig Keimer dvojici posléze popsal: „Jsou zajímavé, neboť obě mají tetování. Ženy byly pravděpodobně tanečnicemi u dvora. Vedle obrazců vytetovaných na pažích, nohou a hřbetu chodidel mají obě týž vzor v břišní oblasti nad ohanbím. Výrazná jizva vede k páteři. Vysvětlení incizí lze asi nalézt ve faktu, že obě vystupovaly jako tanečnice a chlubily se jizvením i tetováním. Zářezy do kůže jsou časté mezi súdánskými kmeny: buď jako léčebná metoda pouštění krve, nebo čistě jako ozdoba. Ženy, o nichž vypovídá tato zpráva, tančily patrně zcela bez oděvu,“ psal Keimer v knižním pojednání z roku 1948.

Jaký význam skrývají obrazce?

Zrzek z londýnského muzea tedy naboural domněnky, že modré vzory patřily výhradně kněžkám, tanečnicím či konkubínám. Z novějších dob známe nejen abstraktní motivy, ale i zobrazení bůžka radovánek Bese na stehnech baviček nebo loutnistek, které měly navíc na prsou vytetované kroužky, jak lze zjistit z nástěnných maleb, ostrak, mís a jiných předmětů. Zato gebelénského muže podle vědců zdobil nejspíše divoký pratur s mohutnými rohy (asi Bos primigenius) a proti němu – s ohledem na dolů stočené rohy – prý možná paovce hřivnatá (Ammotragus lervia). To alespoň vyčetli z nebožtíkova těla a dobových ikonografických pramenů (vyřezávané slonoviny či ozdobných desek).

„Mladík mohl tetování nosit jako symbol síly či moci,“ domnívali se autoři, když připomínali, že muž zemřel násilnou smrtí – patrně byl napaden zezadu, asi probodnut, což naznačuje rána v kůži a poškozené žebro. Zvířecí motivy (horské kozy a jelena) nese například též mužská mumie z Pazyryku na Altaji, která je ovšem stará „pouze“ trochu víc než dvě milénia.

A co znamenaly ženiny obrazce? V případě otočeného písmene L by mohlo jít o jednoduché ztvárnění hole anebo tyče (jako statusového symbolu) či klapaček (užívaných k rituální hudbě), takže by je dotyčná nosila „stále při sobě“. Čtveřice esíček zůstává hádankou k rozlousknutí: mohlo jít o vyobrazení ptáků či abstraktní živel. Kresby je dle vědeckého týmu zapotřebí vnímat spíše jako celek anebo zjevný poukaz na důležitou roli nositelky.

„Nálezy tetování ze starého Egypta, ať už na tělech zesnulých, nebo vyjádřené ve dvoj- a trojrozměrném figurálním umění, dokládají význam tohoto zvyku pro nejstarší populace. Není pochyb, že již v době předdynastického Egypta mělo tetování obrovský symbolický význam. Mohlo se jednat o sociální, náboženské, rituální či praktické významy, případně jejich kombinace. V každém případě tetování bylo významným komunikačním nástrojem, jímž zčásti zůstává dosud,“ vysvětluje profesor Miroslav Bárta, egyptolog z Univerzity Karlovy.


Další články v sekci