Nejstarší stopy lidského osídlení v Německu ukazují život před 300 tisíci lety

Před 300 tisíci lety se rodinka dávných lidí, nejspíše druhu Homo heidelbergensis, kteří mohli být našimi předchůdci, procházela na břehu jezera. Nevíme, zda odpočívali, plavali nebo třeba hledali něco k snědku. Podle nalezených stop jim dělali společnost pravěcí sloni a nosorožci.

Tato scéna se kupodivu neodehrála v Africe, ale přímo v srdci Evropy, konkrétně na území dnešní německé spolkové země Dolní Sasko. Vypovídají o tom stopy, které vědci objevili na známé paleolitické lokalitě Schöningen. Vedle zvířecích stop zde paleontologové objevili i sérii stop patřících lidem. Bez kostí či zubů je sice obtížně určit, kdo přesně tyto stopy zanechal, z dřívějších výzkumů ale víme, že v tehdejší Evropě žili v té době lidé druhu Homo heidelbergensis. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili v odborném časopise Quarternary Science Reviews.

Safari park v srdci Evropy

Flavio Altamura z Eberhardovy-Karlovy Univerzity Tübingen a jeho kolegové se domnívají, že šlo o rodinu s dětmi, která dorazila na břeh jezera a společně zde zanechali stopy v bahnité půdě. Kolem jezera tehdy rostly hlavně břízy, borovice a spousta trav a příslušníci druhu Homo heidelbergensis se u podobně mělkých vod vyskytovali poměrně často. 

V dnešní době můžeme ve střední Evropě potkat slony či nosorožce výhradně v zoologických zahradách. Není to ale tak dávno, kdy byla Evropa plná těchto velkých a nebezpečných býložravců. Nepochybně tehdy měli zásadní vliv na utváření krajiny.

TIP: Děti doby ledové dováděly ve šlápotách velkých lenochodů

Společně s lidskými stopami byly ve Schöningenu objeveny i stopy gigantického slona s rovnými kly Palaeoloxodon antiquus, který dosahoval hmotnosti až 13 tun. To je zhruba dvojnásobek hmotnosti dospělého slona afrického (Loxodonta africana). Paleolitické naleziště Schöningen v Dolním Sasku je nejseverněji položené místo, kde se podařilo stopy tohoto slona nalézt. Vedle sloních stop vědci objevili i stopy více než třítunového nosorožce rodu Stephanorhinus. V případě tohoto tlustokožce jde o vůbec první doklad jeho stop na území dnešní Evropy.