Ve stopách člověka: Nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu

10.10.2020 - Ceri Perkinsová

Lidská evoluce byla spletitá a plná slepých uliček. Vybíráme nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu

Rod Homo se objevil přibližně před třemi miliony let v Africe, která byla domovem minimálně jedenácti druhů homininů. Nejstarší z nich, Homo habilis se stářím okolo 2,8 milionu let, si sice ještě zachovával mnohé z opičích rysů dřívějších australopitéků, lebeční dutina už mu ale poskytovala víc místa pro mozek. Právě velikost mozku a schopnost používat nástroje představují dva hlavní znaky definující rod Homo. Třetím je pak vzpřímená kostra, jež umožňovala chodit po dvou nohách.

Tyto tři věci poskytly předchůdcům člověka evoluční výhodu – příslušníci druhu byli lépe schopni využívat vše, co jim nabízelo okolní prostředí, a dokázali cestovat na velké vzdálenosti.

O našem vlastním druhu se předpokládá, že vznikl někdy před dvěma sty tisíci roky ze silného, atletického druhu Homo heidelbergensis. Ten vzešel z dřívějšího druhu Homo erectus, což byl jeden z vůbec nejúspěšnějších homininů v historii a žil na Zemi po dva miliony let. Dlouhou dobu se vědci přou, zda se Homo sapiens vyvinul v Africe a odtud se pak rozšířil do zbytku světa (africká hypotéza), nebo zda k vývoji docházelo souběžně na mnoha místech (multiregionální hypotéza). 

TIP: Spletitá cesta evoluce: Příběh lidstva se odehrál úplně jinak!

Nejnovější studie DNA ale naznačují, že všichni pocházíme z jedné populace, která žila přibližně před sto padesáti tisíci lety, což představuje silný argument podporující africkou teorii.

<p>V současné době jsou všichni lidé na Zemi příslušníky jediného živočišného druhu: <em>Homo sapiens</em>. Společně s vlastními vyhynulými předchůdci a nejbližšími „příbuznými“ vytváříme širší rod <em>Homo</em>, jehož všichni členové mají některé společné lidské rysy.</p>

V současné době jsou všichni lidé na Zemi příslušníky jediného živočišného druhu: Homo sapiens. Společně s vlastními vyhynulými předchůdci a nejbližšími „příbuznými“ vytváříme širší rod Homo, jehož všichni členové mají některé společné lidské rysy.

<h3>Homo Habilis (Člověk zručný)</h3><p><strong>Výška:</strong> 1,1–1,2 m<br /><strong>Hmotnost:</strong> 30–36 kg<br /><strong>Průměrná velikost mozku:</strong> 610 cm³</p><p>Mozek <em>Homo Habilis</em> byl sice ještě malý, ale větší než u australopitéků, což druhu umožnilo vytvářet první kamenné nástroje. <em>Homo Habilis</em> měl už menší tvář a zuby než dřívější homininové, zachoval si ale jejich vysunutou spodní čelist. Moderní chodidla s klenbou umožňovala vzpřímenou chůzi, dlouhé opičí ruce ale stále zvládaly i lezení po stromech.</p>

Homo Habilis (Člověk zručný)

Výška: 1,1–1,2 m
Hmotnost: 30–36 kg
Průměrná velikost mozku: 610 cm³

Mozek Homo Habilis byl sice ještě malý, ale větší než u australopitéků, což druhu umožnilo vytvářet první kamenné nástroje. Homo Habilis měl už menší tvář a zuby než dřívější homininové, zachoval si ale jejich vysunutou spodní čelist. Moderní chodidla s klenbou umožňovala vzpřímenou chůzi, dlouhé opičí ruce ale stále zvládaly i lezení po stromech.

<h3>Homo naledi</h3><p><strong>Výška:</strong> 1,5 m<br /><strong>Hmotnost:</strong> 45 kg <br /><strong>Průměrná velikost mozku:</strong> 560 cm³</p><p>Tvar lebky <em>Homo naledi</em> se vyvíjel, mozkovna ale zůstávala malá. Čelisti se vyznačovaly kombinací moderních a primitivních zubů. Druhu zůstala primitivní ramena a zakřivené, protáhlé prsty, užitečné pro lezení a věšení se na stromy. Dlouhé štíhlé kosti nohou a moderní tvar chodidel umožňovaly efektivní pohyb pouze po zadních končetinách.</p>

Homo naledi

Výška: 1,5 m
Hmotnost: 45 kg 
Průměrná velikost mozku: 560 cm³

Tvar lebky Homo naledi se vyvíjel, mozkovna ale zůstávala malá. Čelisti se vyznačovaly kombinací moderních a primitivních zubů. Druhu zůstala primitivní ramena a zakřivené, protáhlé prsty, užitečné pro lezení a věšení se na stromy. Dlouhé štíhlé kosti nohou a moderní tvar chodidel umožňovaly efektivní pohyb pouze po zadních končetinách.

<h3>Homo erectus (Člověk vzpřímený)</h3><p><strong>Výška:</strong> 1,45–1,8 m<br /><strong>Hmotnost:</strong> 40–68 kg<br /><strong>Průměrná velikost mozku:</strong> 1 050 cm³</p><p>Velikost mozku <em>Homo erectus</em> se blížila spodní hranici jeho rozměrů u moderních lidí. Tvář byla krátká a široká s nízkým čelem, poprvé se objevuje náznak širokého a výrazného nosu. <em>Homo erectus</em> byl silný, s podobnými proporcemi, jako mají moderní lidé, a s dlouhýma nohama vhodnýma pro vzpřímenou chůzi i běh na velké vzdálenosti.</p>

Homo erectus (Člověk vzpřímený)

Výška: 1,45–1,8 m
Hmotnost: 40–68 kg
Průměrná velikost mozku: 1 050 cm³

Velikost mozku Homo erectus se blížila spodní hranici jeho rozměrů u moderních lidí. Tvář byla krátká a široká s nízkým čelem, poprvé se objevuje náznak širokého a výrazného nosu. Homo erectus byl silný, s podobnými proporcemi, jako mají moderní lidé, a s dlouhýma nohama vhodnýma pro vzpřímenou chůzi i běh na velké vzdálenosti.

<h3>Homo neanderthalensis (Neandertálec)</h3><p><strong>Výška:</strong> 1,5–1,6 m<br /><strong>Hmotnost:</strong> 54–65 kg<br /><strong>Průměrná velikost mozku:</strong> 1 420 cm³</p><p>Vydutá mozkovna <em>Homo neanderthalensis</em> poskytovala prostor pro obrovský mozek. Obličej se vyznačoval velkými nadočnicovými oblouky, vysedlými lícními kostmi a velkým nosem. Mohutný hrudník nálevkovitého tvaru a krátké, příkře stoupající boky – tento druh se vyznačoval kratším a silnějším trupem, než máme my. <em>Homo neanderthalensis</em> charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo.</p>

Homo neanderthalensis (Neandertálec)

Výška: 1,5–1,6 m
Hmotnost: 54–65 kg
Průměrná velikost mozku: 1 420 cm³

Vydutá mozkovna Homo neanderthalensis poskytovala prostor pro obrovský mozek. Obličej se vyznačoval velkými nadočnicovými oblouky, vysedlými lícními kostmi a velkým nosem. Mohutný hrudník nálevkovitého tvaru a krátké, příkře stoupající boky – tento druh se vyznačoval kratším a silnějším trupem, než máme my. Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo.

<h3>Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský)</h3><p><strong>Výška:</strong> 1,6–1,8 m<br /><strong>Hmotnost:</strong> 51–62 kg<br /><strong>Průměrná velikost mozku:</strong> 1 270 cm³</p><p>Tvář <em>Homo heidelbergensis</em> byla značně plošší než u dřívějších druhů homininů, se širokými nozdrami, ustupujícím čelem a výraznými nadočnicovými oblouky. Silné holenní kosti společně s mohutnými kalcifikovanými úpony svalů naznačují, že tito pralidé byli robustně stavění.</p>

Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský)

Výška: 1,6–1,8 m
Hmotnost: 51–62 kg
Průměrná velikost mozku: 1 270 cm³

Tvář Homo heidelbergensis byla značně plošší než u dřívějších druhů homininů, se širokými nozdrami, ustupujícím čelem a výraznými nadočnicovými oblouky. Silné holenní kosti společně s mohutnými kalcifikovanými úpony svalů naznačují, že tito pralidé byli robustně stavění.

<h3>Homo sapiens (Člověk moudrý)</h3><p><strong>Výška:</strong> 1,6–1,8 m<br /><strong>Hmotnost:</strong> 62–78 kg<br /><strong>Průměrná velikost mozku:</strong> 1 350 cm³</p><p>Lebka <em>Homo sapiens</em> je moderní tenkostěnná a klenutá, s mozkovnou schopnou pojmout velmi velký mozek. Tvář charakterizuje vysoké a svislé čelo, méně výrazný nos a dva subtilní nadočnicové oblouky. Kostra je křehčí než u dřívějších homininů, doplňují ji dlouhé končetiny, štíhlé prsty na nohou i rukou a dlouhé svaly. Pánev je úzká a silně prohnutá, hrudník má sudovitý tvar.</p>

Homo sapiens (Člověk moudrý)

Výška: 1,6–1,8 m
Hmotnost: 62–78 kg
Průměrná velikost mozku: 1 350 cm³

Lebka Homo sapiens je moderní tenkostěnná a klenutá, s mozkovnou schopnou pojmout velmi velký mozek. Tvář charakterizuje vysoké a svislé čelo, méně výrazný nos a dva subtilní nadočnicové oblouky. Kostra je křehčí než u dřívějších homininů, doplňují ji dlouhé končetiny, štíhlé prsty na nohou i rukou a dlouhé svaly. Pánev je úzká a silně prohnutá, hrudník má sudovitý tvar.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907