Tajemství kamenné hrobky: Nejstarší známá deformace lebky na našem kontinentu
Vědci potvrdili, že 12 500 let stará lebka z italské jeskyně Arene Candide je nejstarším známým příkladem umělé deformace lebky v Evropě – prastaré kulturní praxe, jejíž význam zůstává zahalen tajemstvím.
V italské jeskyni Arene Candide, známého pohřebiště doby kamenné, byla už ve 40. letech 20. století objevena neobvyklá lidská lebka. Teprve nyní se díky moderním technologiím vědcům podařilo potvrdit, že jde o nejstarší známý příklad umělé deformace lebky v evropské historii. Stáří lebky označované jako AC12 vědci odhadují na 12 500 let.
Dějiny tělesných úprav
Umělá kraniální deformace je záměrná úprava tvaru lebky, kdy se kojencům hlava po určitou dobu stlačuje pomocí pevných obvazů či podobných pomůcek, k dosažení protaženého tvaru. Tento postup byl v minulosti doložen na mnoha místech světa – od Ameriky přes Asii až po Austrálii, přičemž obvykle šlo o snahy spojené s nějakou formou kulturního nebo sociálního významu.
Lebka AC12 byla nalezena v části jeskyně, kde byly uložené desítky kosterních pozůstatků v rituálním uspořádání. Původně rozlámaná lebka byla zrekonstruována v 70. letech a už tehdy vědce zaujala svým nezvyklým tvarem. Po desetiletí se badatelé řady oborů přeli, zda šlo o následek úrazu, nemoci, nebo záměrného tvarování.
Tým italských vědců použil CT skeny a počítačovou rekonstrukci, aby lebku digitálně rozebrali a znovu složili ve čtyřech verzích. Následná geometrická morfometrická analýza prokázala, že její tvar odpovídá spíše jiným úmyslně deformovaným lebkám než lebkám poškozeným úrazem či chorobou. Podrobnosti popisuje studie publikovaná v časopise Scientific Reports.
Vědci se domnívají, že deformita vznikla v důsledku obvazování hlavy látkou, prováděného během raného dětství. Přesný důvod zůstává nejasný – mohlo jít o estetický úkon, symbol postavení nebo náboženský akt. Podobně jako u jiných forem tělesných úprav mohlo jít o vyjádření identity či příslušnosti ke konkrétní skupině.
Nález deformované lebky není jediným dokladem úprav těla z Arene Candide – analýzy zubů například naznačují, že někteří lidé nosili ozdobné „zátky“ ve tvářích. Jak rozšířená byla praxe deformace lebek či jiných modifikací v této konkrétní oblasti, se však kvůli roztříštěnosti nálezů nedá s jistotou určit.
Příklady umělých deformací se objevují v mnoha koutech světa: v Asii jsou doloženy už před 11 600 lety, v Austrálii před více než 13 000 lety a široce rozšířená byla tato praxe i ve Střední a Jižní Americe. Zda šlo o praxi vzniklou nezávisle na sobě na různých místech, nebo se přenos mezi kulturami, ale není zatím úplně jasné.
