Vědci objevili nový druh ryby. Má průsvitnou kůži, nemá oči a žije v jeskyni pod bývalou továrnou na chemické zbraně
Pod bývalým areálem na výrobu chemických zbraní žije dosud neznámá ryba bez očí, která se dokázala dokonale přizpůsobit životu v temnotě.
Nově objevená ryba Demogorgonichthys arcanus v jeskynní tůni v Bobcat Cave pod areálem Redstone Arsenal. (foto: Scientific Reports, UAH, Matthew L. Niemiller, CC BY 4.0)
V jeskynním systému pod americkým vojenským areálem Redstone Arsenal v Alabamě žije ryba, která jako by vypadla z hororu. Nemá oči, její kůže je průsvitná a její tělo je pozoruhodným důkazem toho, jak život v naprosté tmě dokáže formovat podobu živočichů.
Vědci ji nyní popsali jako nový druh s vědeckým jménem Demogorgonichthys arcanus a říkají jí „démonická jeskynní ryba“. Její pojmenování odkazuje na démona z řecké mytologie a na Demogorgona, monstrum známé ze seriálu Stranger Things.
Ještě pozoruhodnější než její jméno je však skutečnost, že nový druh nebyl objeven v nějaké dosud neprozkoumané jeskyni. Biologové jeskynní systém Bobcat Cave studují už desítky let. Pravidelně zde sledují kvalitu vody i stav místních živočichů, především ohrožené alabamské jeskynní krevety (Palaemonias alabamae). Přesto jim jedna z nejpodivnějších ryb světa dlouho unikala.
Objev díky náhodě
K objevu došlo téměř absurdní náhodou začátkem roku 2025. Matthew Niemiller, vedoucí laboratoře jeskynní biologie na alabamské univerzitě v Huntsvillu, tehdy prováděl rutinní průzkum největší komory Bobcat Cave, nazývané Shrimp Room.
Při průzkumu uklouzl v bahně a spadl do hlubší tůně. Vyrušil při tom rybu a raka, kteří se ukrývali pod skalním převisem. Teprve následné podrobné zkoumání ukázalo, že ryba nepatří k žádnému ze známých druhů.
Výzkumníci ji porovnali s hrdlořitkou americkou (Typhlichthys subterraneus), jeskynní rybou, která v Bobcat Cave rovněž žije. Už na první pohled bylo patrných několik rozdílů. Nově objevený druh má výrazný hrb za hlavou, delší a plošší rypec a nerozvětvené paprsky ploutví. Kůže Demogorgonichthys arcanus je navíc průsvitná a zcela jí chybějí oči.
Ještě překvapivější bylo, že nejde o několik ojedinělých exemplářů. Při pozdějším průzkumu vědci zjistili, že téměř polovina pozorovaných jeskynních ryb patří právě k novému druhu.
Nově objevená ryba Demogorgonichthys arcanus v jeskynní tůni v Bobcat Cave pod areálem Redstone Arsenal. (foto: Scientific Reports, UAH, Matthew L. Niemiller, CC BY 4.0)
Samotný vzhled by ale k popsání nového druhu nestačil. Rozhodující důkaz přinesla genetická analýza. DNA ryb ukázala, že Demogorgonichthys arcanus nezapadá do žádné ze známých skupin jeskynních ryb.
To je důležité i z evolučního hlediska. Jeskynní prostředí často vytváří podobné podmínky pro organismy, které spolu nejsou bezprostředně příbuzné. Naprostá tma například znamená, že oči přestávají být užitečné.
Pokud orgán v daném prostředí nepřináší žádnou výhodu, může se jeho vývoj a údržba postupně stát evolučně zbytečnou. V průběhu evoluce se proto může stát, že se zrak začne postupně vytrácet. Přesně to se zřejmě stalo i u démonické jeskynní ryby.
Když se zrak stane zbytečným
Vědci při genetickém rozboru objevili unikátní mutace v genu souvisejícím s rhodopsinem. Tento světlocitlivý protein je nezbytnou součástí mechanismu vidění a umožňuje oku reagovat na slabé světlo.
U Demogorgonichthys arcanus je ale tento systém narušený. V prostředí, kde není světlo, zrak jednoduše není potřeba. Pokud tedy jeho fungování nepřináší žádnou výhodu, evoluce může postupně „ušetřit“ energii potřebnou k udržování tohoto mechanismu.
Ještě zajímavější je způsob, jakým k tomu došlo. Genetická porucha rhodopsinu u nového druhu není stejná jako u jeho příbuzného druhu žijícího ve stejné jeskyni. To naznačuje, že oba druhy přišly o schopnost vidět nezávisle na sobě.
Jde o klasický příklad takzvané konvergentní evoluce. Dva odlišné organismy mohou pod tlakem stejného prostředí dospět k podobnému výsledku, aniž by jejich společný předek tuto vlastnost měl. Život v naprosté tmě tak opakovaně „tlačí“ evoluci stejným směrem: oči se stávají zbytečnými, a nakonec mohou zcela zmizet.
Temný svět pod bývalou továrnou na chemické zbraně
Samotná jeskyně je přitom pozoruhodná ještě z jiného důvodu. Bobcat Cave se nachází pod areálem Redstone Arsenal, který má za sebou problematickou historii spojenou s chemickými zbraněmi.
Během druhé světové války a v letech bezprostředně po ní sloužil Redstone Arsenal mimo jiné jako centrum výroby chemických zbraní. Po skončení tohoto období byly v areálu uloženy nebo zakopány značné objemy chemických látek, včetně britského yperitu a nervově paralytických látek.
Areál proto byl v následujících desetiletích předmětem rozsáhlých průzkumů kvůli možné kontaminaci. A právě tady se historie vojenského komplexu střetává s evoluční biologií: jeskynní systém pod ním představuje izolované prostředí, jehož podmínky mohou být ovlivňovány tím, co se děje na povrchu.
Výzkumy například ukázaly, že Bobcat Cave obsahuje ve srovnání s některými jinými jeskynními prostředími zvýšené koncentrace stopových kovů. Zda však chemické podmínky související s historií Redstone Arsenal nějakým způsobem ovlivnily evoluci démonické jeskynní ryby, zatím vědci nevědí.
Nestačí zamknout vchod do jeskyně
Pro nový druh představuje problém především skutečnost, že jeho podzemní svět není dokonale oddělený od toho nad ním. Podzemní voda v oblasti Bobcat Cave je propojena s povrchovým vodním systémem. Do jeskynního prostředí se tak mohou dostávat voda z okolí, sedimenty i nejrůznější znečišťující látky.
Riziko navíc nepředstavuje jen historické znečištění spojené s vojenským areálem. Bobcat Cave leží v oblasti ovlivňované také nedalekým Huntsvillem. Jakákoli změna kvality vody v povodí, které zásobuje jeskynní systém, se proto může promítnout i do prostředí, v němž nový druh přežívá.
To je zásadní, protože Demogorgonichthys arcanus je známý pouze z jediné jeskyně a jejího vodonosného systému. Vědci proto démonickou jeskynní rybu řadí mezi kriticky ohrožené druhy.
Vědci proto upozorňují, že ochrana démonické jeskynní ryby nemůže spočívat pouze v uzavření jeskyně nebo ochraně jejích podzemních prostor. Klíčová je kvalita vody, která do jeskynního systému přitéká.
Ochranáři budou muset sledovat především podzemní vodu a oblast, z níž se voda do jeskyně doplňuje. Součástí ochrany musí být také dlouhodobé monitorování populace a schopnost spolehlivě odlišovat nový druh od jeho blízce žijícího „souseda“.
Právě velikost populace je jednou z věcí, na kterou se nyní chtějí vědci zaměřit. Teprve až budou vědět, kolik démonických jeskynních ryb v Bobcat Cave skutečně žije a jak přesně využívají zdejší prostředí, bude možné lépe určit, jak velké nebezpečí jim hrozí.
Nové druhy mohou čekat i tam, kde je nikdo nečeká
Objev Demogorgonichthys arcanus je pozoruhodný i tím, že přišel z místa, které biologové zkoumají už desítky let. Přesto jim nový druh dlouho unikal a odhalil se až při běžném průzkumu jeskyně.
Právě to podle Niemillera ukazuje, jak daleko máme stále k úplnému poznání biologické rozmanitosti. I dobře prozkoumaná místa mohou ukrývat organismy, které čekají na své objevení doslova pod našima nohama.
Démonická jeskynní ryba je navíc působivým příkladem toho, jak silně může prostředí formovat evoluci. V temnotě pod alabamským povrchem se nezávisle na sobě vyvinuly ryby, které přišly o zrak, protože ho nepotřebují. A přestože dnes vědci znají jejich existenci, jejich příběh teprve začíná: stále není jasné, jak velká jejich populace je, jak dlouho v jeskyni žijí ani zda na jejich evoluční historii nějakým způsobem nezanechala stopu problematická minulost areálu, který se nachází přímo nad nimi.
Jedno je však jisté: ani desetiletí vědeckého průzkumu nemusí znamenat, že už o určitém ekosystému víme všechno. Někdy stačí uklouznout v bahně a spadnout do správné tůně.