Proč ve městech někdy prší více než v okolí? Vědci odhalili, jak zástavba mění chování bouřek

Nedávná studie 40 000 bouřek doprovázených vydatnými srážkami ve čtyřech texaských městech ukázala, že městská zástavba ovlivňuje různé typy bouřek různým způsobem. Zároveň pomáhá vysvětlit záhadu, proč ve městech někdy naprší více než v okolní krajině, zatímco jindy naopak méně.

Odbornice na srážky a městské klima Sin-sin Suej z Texaské univerzity v Austinu a její kolegové věří, že výsledky výzkumu by mohly přispět k přesnějším předpovědím srážek ve městech, zejména při extrémních bouřkách, které mohou způsobit povodně a další nebezpečné situace. Přesnější předpovědi by tak mohly zvýšit bezpečnost obyvatel. Výsledky studie publikoval vědecký časopis Nature.

Bouřky ve městech

Vědci analyzovali jednotlivé bouřky v texaských městech a využili přitom 23 let záznamů z meteorologického radaru s vysokým rozlišením. Zaměřili se na vlastnosti jednotlivých bouřek, například jejich tvar, intenzitu a vývoj. Radarová data mají oproti měření množství zachycené dešťové vody nebo satelitním snímkům jednu zásadní výhodu: umožňují sledovat intenzitu srážek v celém objemu bouřkového systému, tedy ve třech rozměrech.

Výsledky ukázaly, že krátké lokální bouřky jsou ve městech častější a přinášejí více srážek, zejména v noci a během pracovních dnů. Jedním z důvodů je takzvaný městský tepelný ostrov. Beton, asfalt a další povrchy pohlcují během dne více slunečního záření než okolní krajina a následně uvolňují teplo. Města jsou proto teplejší než jejich okolí, což může podporovat vznik a zesilování bouřek.

U bouřek spojených se studenými frontami je ale situace opačná. Ty vznikají při pronikání studeného vzduchu do oblasti s teplejším vzduchem a při přechodu přes města výrazně slábnou. Pravděpodobným vysvětlením je hustá zástavba, která funguje jako členitá soustava teplých překážek. Studený vzduch při průchodu městem více promíchává a zároveň ohřívá, čímž se bouřkový systém oslabuje.

Teplé fronty se naopak při průchodu městy příliš nemění. Vznikají při pronikání teplého vzduchu do oblasti s chladnějším vzduchem a déšť v jejich případě obvykle pochází z dlouhých a úzkých oblačných pásů. Ty městská zástavba tolik nenarušuje. Městské teplo navíc může jejich srážkovou aktivitu mírně zesílit.

Nejintenzivnější srážky a největší objemy vody však obvykle přinášejí tropické bouřkové systémy, které vznikají nad oceánem a patří mezi ně i hurikány. Města podle studie nemění jejich intenzitu ani četnost, mohou ale ovlivnit jejich vnitřní strukturu tak, že na zem nakonec dopadne více srážek. Proč přesně k tomuto jevu dochází, zatím vědci nevědí.

Rozdíl je důležitý i z hlediska povodní. Srážky spojené s tropickými systémy obvykle trvají déle a mohou zaplavit rozsáhlá území. Krátké lokální bouřky naproti tomu častěji způsobují náhlé přívalové povodně, při nichž může během krátké doby spadnout obrovské množství vody a například strhávat automobily.