Dávná pochoutka: Starověká DNA odhalila, že kakao se na území dnešní Georgie konzumovalo už téměř před tisíci lety

Čokoláda patří dnes k nejoblíbenějším sladkostem na světě, její hlavní surovina má však v Americe mnohem delší historii. Kakao lidé ve Střední a Jižní Americe využívali už tisíce let před příchodem Evropanů a důkazy o jeho používání se objevily také na americkém jihozápadě. Nebylo však jasné, zda se kakao dostalo i do velkých civilizací, které v předkolumbovské době vzkvétaly východně od řeky Mississippi.

Nová studie publikovaná v časopise PLOS One nyní přináší překvapivý důkaz, že ano. Vědci zjistili, že obyvatelé mississippského města Etowah na území dnešní Georgie konzumovali kakao už v 11. a 12. století, tedy přibližně před tisíci lety.

Objev zároveň ukazuje na rozsáhlé obchodní a kulturní kontakty, které v předkolumbovské Americe propojovaly oblasti vzdálené tisíce kilometrů.

Stopy kakaa ukryté v keramice

Etowah bylo významným sídlem mississippské kultury. Archeologická lokalita leží u stejnojmenné řeky v dnešní Georgii a zahrnuje šest velkých pravěkých mohyl, osadu i rozsáhlá prostranství. Celý areál zabírá přibližně 22 hektarů a patří k významným dokladům společnosti, která před příchodem Evropanů obývala jihovýchodní část dnešních Spojených států.

Výzkumníci se zaměřili na tři keramické střepy staré přibližně 800 až 900 let. Pocházely z jam spojených s hostinami, které doprovázely budování první plošinové mohyly v Etowahu. Právě dávné organické zbytky zachované na keramice umožnily vědcům zjistit, co lidé před staletími konzumovali.

Tým ze vzorků získal DNA a následně ji porovnal s genomem kakaovníku. Úkol to přitom nebyl jednoduchý. Starobylé organické zbytky obsahují směs genetického materiálu pocházejícího z různých zdrojů, včetně půdních bakterií, jiných rostlin nebo pozdějšího znečištění. Vědci proto museli jednotlivé stopy pečlivě oddělit a určit, které z nich skutečně souvisejí s kakaem.

Chemická hádanka

Podezření na přítomnost kakaa přitom existovalo už dříve. Chemické analýzy stejných keramických zbytků totiž odhalily kofein. Ten se nachází také v kakaových bobech a mohl proto naznačovat, že obyvatelé Etowahu kakao skutečně konzumovali.

Jenže samotný kofein jako důkaz nestačil. Některé původní severoamerické rostliny totiž obsahují stejné chemické látky jako kakao. Patří mezi ně například cesmína Ilex vomitoria, jejíž listy obsahují kofein i theobromin. Běžné chemické testy proto nedokázaly spolehlivě rozlišit, zda se v keramice nacházely zbytky kakaa, nebo některé z místních rostlin.

Analýza starobylé DNA však nabídla mnohem přímější cestu. Genetické stopy odpovídající kakaovníku poskytly důkaz, že obyvatelé Etowahu kakao skutečně konzumovali. Výsledek tak potvrzuje nejen předchozí chemické indicie, ale především rozšiřuje geografický rozsah známého využívání kakaa v předkolumbovské Americe.

Dlouhá cesta kakaa

Pro samotné Etowah je nález pozoruhodný ještě z jednoho důvodu. Kakaovník potřebuje tropické podmínky a v Georgii přirozeně neroste. Kakao nalezené v keramice se proto na místo muselo dostat prostřednictvím kontaktů s oblastmi, kde se tato rostlina pěstovala nebo rostla.

Vědci zatím nedokážou určit, odkud přesně kakaové produkty do Etowahu dorazily ani jakou trasou putovaly. Jejich přítomnost však naznačuje existenci dálkových sítí, po nichž se v tehdejší Americe pohybovalo zboží, lidé i kulturní vlivy. Etowah tak zřejmě nebylo izolovaným centrem, ale součástí mnohem rozsáhlejšího systému kontaktů.

Objev zároveň mění představu o tom, jak daleko se kakao před příchodem Evropanů dostávalo. Zatímco jeho význam ve Střední a Jižní Americe je dobře doložen, nové genetické důkazy ukazují, že jeho používání zasahovalo i do vzdálených oblastí Severní Ameriky. Keramické střepy z Etowahu tak poskytly nejen důkaz o dávné konzumaci kakaa, ale také nečekaný pohled na rozsah předkolumbovských obchodních sítí.