Toxiny z vodního květu na Floridě se dostávají do ovzduší ve formě aerosolu. Lidé je mohou vdechovat i daleko od zasažených vodních ploch
Vodní květy na Floridě otráví nejen vodu, ale také vzduch do velké vzdálenosti od vody. Je to další zdravotní riziko pro místní obyvatele.
Pobřeží ostrova Bahia Honda na jihu Floridy (ilustrační foto: Wikimedia Commons, KimonBerlin, CC BY-SA 4.0)
Sinice jsou fotosyntetické bakterie, které v dávné minulosti sehrály klíčovou roli při vzniku kyslíkové atmosféry Země. Jsou ale také známé tím, že dovedou otrávit celé ekosystémy. Když se do říční, jezerní nebo i mořské vody dostane nadměrné množství dusíku a fosforu, často v důsledku zemědělských splachů nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, mohou se sinice přemnožit a uvolňovat do prostředí toxiny škodlivé pro lidské zdraví.
Odborníci nezisková organizace Brain Chemistry Labs z amerického Jacksonu ve Wyomingu v posledních letech zkoumají toxiny sinic v jižní části Floridy. Nedávno se spojili s neziskovou organizací Calusa Waterkeeper z floridského Fort Myers a společně oznámili, že detekovali toxiny sinic v ovzduší.
Toxiny vodních květů ve vzduchu
Využili k tomu speciální detektory ADAM (Airborne Detection for Algae Monitoring), rozmístěné na různých místech jihozápadní Floridy. Ve všech odebraných vzorcích byl zjištěn neurotoxin 2,4-DAB. Je to stejná látka, kterou nalezli v roce 2025 ve velkém množství v mozku delfínů s příznaky podobnými Alzheimerově chorobě, vyplavených na břeh ve floridské laguně Indian River.
Jak badatelé uvádějí ve studii, kterou publikoval odborný časopis Toxins, údaje získané pomocí detektorů ADAM naznačují, že lidé mohou být dlouhodobě vystaveni nízkým koncentracím sinicových toxinů, a že je nutné jejich působení podrobněji zkoumat, aby bylo možné lépe chránit lidské zdraví.
„Naše výsledky ukazují, že člověk nemusí být v bezprostřední blízkosti toxického vodního květu, aby se nadýchal toxinů sinic,“ říká vedoucí výzkumu James Metcalf z Brain Chemistry Labs. „Sinicové toxiny na Floridě opakovaně nacházíme i ve vzduchu, podobně jako v našem předchozím výzkumu prachu unášeného větrem z vyschlého dna Velkého solného jezera v Utahu.“