Nejúspěšnějším italským bombardérem druhé světové války se stal SIAI S.79 Sparviero
SIAI S.79 Sparviero původně vznikl jako civilní letoun. Konstrukční tým společnosti Societá Idrovolanti Alfa Italia (SIAI) zahájil vývoj rychlého dopravního letounu určeného pro osm cestujících v roce 1933. Vyznačoval se osvědčenou třímotorovou koncepcí, která byla na přelomu 20. a 30. let u dopravních letounů poměrně rozšířená, pak však třímotoráky vytlačily stroje dvoumotorového, respektive čtyřmotorového uspořádání. Nejdéle se třímotorová koncepce uplatňovala právě v Itálii a zde také byla dovedena k relativní dokonalosti.
Dopravní prototyp S.79P vzlétl 8. října 1934. Objevil se právě včas, neboť italské Královské letectvo vypsalo v roce 1934 soutěž na nový střední bombardér. Přepracování konstrukce pro vojenské účely bylo poměrně jednoduché a k zalétání prototypu bombardovací verze S.79 došlo 8. července 1936. Třímotorový samonosný dolnoplošník smíšené konstrukce vybavený zatahovacím podvozkem záďového typu upoutal vysokými výkony.
SIAI S.79 Sparviero
Nakonec bylo postaveno 1 218 S.79 Sparviero (Jestřáb). Letoun existoval také ve dvoumotorové verzi, exportované do Iráku a především do Rumunska, kde se rovněž vyráběl v licenci. Letouny se okamžitě staly chloubou italského letectva a základem výzbroje jeho bombardovací složky. Typ se dočkal širokého bojového využití i v průběhu druhé světové války. Královské letectvo jej velmi aktivně nasazovalo jako bombardér a rovněž velmi úspěšný torpédový bombardér. Stroj ovšem rychle zastaral a za akce platil těžkými ztrátami.
Válka REVUE SPECIÁL Letouny II. světové války
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)