Jak na nás působí dlouhodobý stres? Trpí hlavně náš mozek

21.05.2020 - Nikol Patíková


Reklama

Trocha zdravého stresu nikomu neuškodí, jakmile se ovšem zátěž opakuje nebo překročí únosnou hranici, je třeba situaci řešit. Náš mozek chrání za normálních okolností hematoencefalická bariéra, při opakujícím se stresu se však porušuje a do orgánu pak mohou proudit zánětlivé proteiny. Jeho nejzranitelnější část tvoří v tomto případě hipokampus, který má na starosti paměť a učení.

Studie prokázaly, že stres takto může nepříznivě ovlivnit naši motivaci a mentální obratnost. Chronická stresová zátěž má dále vliv na hormony jako kortizol, jehož vysoké hladiny se spojují s poruchami nálady, vedoucími potenciálně až k depresím, ale třeba i s nepravidelným menstruačním cyklem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907