Jak se vítá jaro v Japonsku, v Číně nebo třeba ve Švýcarsku?
Příchod jara se slaví po celém světě: Zatímco v Číně ho mají spojený s novým lunárním rokem, Japonsko zaplavují okvětní lístky sakur a ve Švýcarsku hoří hranice.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clanky/obrazky/2023-05-31/01_shutterstock_1305136315.jpg?itok=DhFe8BLI)
Kápě a kříže
Semana Santa | Španělsko
Semana Santa představuje významnou událost křesťanského liturgického kalendáře, která u nás tradičně vrcholí Velikonočním pondělím. Například ve Španělsku se však lidé po celý „svatý týden“ zapojují s květinami a svícemi do průvodů, v nichž nechybějí ani kajícníci ve špičatých kápích. (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clanky/obrazky/2023-05-31/02_profimedia-0273440352.jpg?itok=8Q1PgQQ4)
Rok zajíce
čchun-Ťie | Čína
Oslavy nového lunárního roku, kterým se v Číně běžně přezdívá Svátek jara, se řadí mezi nejvýznamnější tradice v asijské zemi. Datum jejich konání se mění, ale obvykle se pohybuje mezi 21. lednem a 20. únorem. Letošní veselí propuklo 22. ledna a posvátné zvíře pro tento rok představuje zajíc. (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clanky/obrazky/2023-05-31/03_shutterstock_776445706.jpg?itok=gwzVJ0WJ)
Kvetoucí třešně
Hanami | Japonsko
Mezi koncem března a začátkem dubna vykvétají japonské třešně sakury. Parky v zemi vycházejícího slunce se tak ocitnou v obležení tisíců milovníků festivalu Hanami, jehož kouzlo spočívá v hledání vnitřního klidu a v obdivování nádhery stromů. Ke každoroční události se váže řada tradic a v závislosti na počasí se průběžně slaví na všech japonských ostrovech. (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clanky/obrazky/2023-05-31/04_shutterstock_262436426.jpg?itok=s02khX1f)
Od úsvitu do soumraku
Jarní rovnodennost | Anglie
Megalitický monument Stonehenge se stává dějištěm oslav zimního i letního slunovratu, ale lidé k němu směřují také za jarní rovnodennosti. Ještě za tmy k menhirům přichází řada nadšenců či vyznavačů pohanských náboženství a spolu pak vyhlížejí východ slunce. Následuje dvanáct hodin oslav konce zimy. (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clanky/obrazky/2023-05-31/05_2560px-%27Sechsel%C3%A4utenplatz%27_-_2012_Sechsel%C3%A4uten_-_B%C3%B6%C3%B6g_2012-04-16_15-58-04.jpg?itok=lXTE82EI)
Velký třesk
Sechseläuten | Švýcarsko
Středobod curyšského festivalu Sechseläuten tvoří figurína zvaná Böögg, ztělesňující zimu: Ulicemi města ji nejprve provede člověk v kostýmu lasičky, načež je umístěna na vrchol hranice. Jakmile začnou plameny postavu olizovat, dostanou se ke slovu petardy ukryté v jejím nitru a „zima“ v ohni vybuchne. (foto: Shutterstock)