Je libo paraplíčko? Jak se z deštníku se stal nepostradatelný módní doplněk?

17.06.2020 - Kateřina Höferová

Lidstvo provázejí už tisíce let. Jsou opředeny tajemstvím i skandály. Je to módní doplněk i velmi praktická věc. A mají za sebou neskonale bohatou historii! Ano, řeč je o deštnících, slunečnících a paraplíčkách...

<p>České slovo <em>„paraple“</em> vychází z francouzského <em>„parapluie“</em> – přičemž <em>„pluie“</em> ve francouzštině značí <em>„déšť“</em>. Římané zase používali slovo <em>„ombrellone“</em>, z čehož vzniklo i anglické<em> „umbrella“</em> – <em>„ombre“</em> původně znamená <em>„stín“</em>.</p>

České slovo „paraple“ vychází z francouzského „parapluie“ – přičemž „pluie“ ve francouzštině značí „déšť“. Římané zase používali slovo „ombrellone“, z čehož vzniklo i anglické „umbrella“„ombre“ původně znamená „stín“.


Reklama

Dnes je to naprostá samozřejmost. Málokterá dáma jej nemá v kabelce. Vybírat můžeme z nepřeberného množství stylů, barev i kvality. Kde se ale vypnutá látka vzala a proč? A k čemu původně sloužila? Historie deštníku, slunečníku či paraplete sahá hluboko do minulosti... 

Ochrana bohů

Pro mnohé je deštník, slunečník nebo paraplíčko symbolem moderní doby. Zdání ale klame. Svůj velký význam má tato šikovná věcička i v náboženství, a to v mnoha kulturách. Ve starověkém Egyptě věřili, že bohyně Nut je jakýsi ochranný přístřešek pro každého věřícího. Aby jí usnadnili práci, nosili sami malé paraplátka. Řekové zase v minulosti používali slunečníky na ochranu soch bohů a bohyň. Hlavně při slavnostech a významných svátcích.

Řecké i římské ženy se oblíbeným bohyním často chtěly podobat, i ony chtěly být stejně uctívané. Čím světlejší pleť, tím větší společenské uznání. Najímaly si proto malé chlapce coby sluhy, jejichž úkolem bylo držet nad svou paní ochranu proti slunci. Běda, když paprsky zasvítily na obnaženou kůži! 

A co katolická církev? Na počátku možná stála ochrana před sluncem či deštěm, později však šlo zejména o jeden ze symbolů moci římsko-katolické církve, užívaný například jako důrazné a dobře viditelné upozornění na papežovu přítomnost. Proto jsou tzv. umbraculla a baldachýny nejrůznějších barev dodnes součástí chrámů. Červenožlutý patří papeži, biskupové používají fialové nebo zelené.

Nová doba deštníková

Asijské ženy papírové slunečníky potírají voskem, který má zajistit nepromokavost. Z módního symbolu se stává praktická věc, nepostradatelná v každé asijské domácnosti. Tvar deštníku se dokonce odráží v kloboucích čínských zemědělců. A v Evropě? Středověk tomuto rozmaru příliš nepřeje. Tady se v dešti nosí těžký plášť. Slunce? Poraďte si, jak uznáte za vhodné! Oděvy jsou dlouhé a zakrývají podstatnou část těla. K dámě na úrovni se slunce nedostane. Opálení jsou pouze prostí lidé, kteří přes den pracují na polích.

TIP: Na podpatcích do války: Boty na vysokém podpatku byly původně určené mužům

K obratu dochází v 16. století. V severských zemích často prší a ženy se rády vrátí k vynálezu z minulosti. Italky nosí velké dekolty a tak rády sahají po paraplíčkách jako ochraně před sluncem. Inspirují se jimi Francouzky a trend je rychle zpátky. Ničím výjimečným není ani ve vysokých společenských kruzích. Někteří se nad pohybující se stříškou pouze ušklíbají. Když ale zjistí, že využívat deštník vyjde levněji, než si v nepříznivém počasí pronajímat drožku, je vyhráno! Faráři si mnou ruce: když pohřeb naruší deštivé počasí, neprší jim na Bibli. Jen muži ještě stále odolávají. A to celých sto let. Potom se ale objeví móda elegána se špacírkou. Odtud je už jen krůček k tomu, aby špacírku nahradil pánský vystřelovací deštník. 

Víte, že?

Mateřskou zemí deštníků je Čína. Nejen, že tam vyrobili jedny z prvních deštníků v historii, ale i dnes je země doslova deštníkovou velmocí. Téměř polovina deštníků z celého světa byla vyrobena v čínské oblasti Songxia. Stojí tady na tisíc továren.


Do muzea deštníků

Deštníky sice splývají s historií slunečníku, ale provázejí nás už 4 000 let. Deštník vystřelovací a skládací jsou doménou posledního století. Lidem se zdál velký deštník nepraktický, a tak začali přemýšlet a vytvářet speciální konstrukce. Zrodil se skládací deštník, ideální do malé příruční tašky. Tolik let pomáhá už lidem... Zaslouží si svoje muzeum! To největší je ve Spojených státech ve městě Main. K vidění je několik set exemplářů proti dešti i slunci, které patřily známým osobnostem. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907