Kde se vzali indiáni? Do Ameriky dorazili ze Sibiře

16.02.2018 - Radek John

Indiáni a Amerika k sobě na první pohled nerozlučně patří. Dlouho jsme věřili, že se na kontinentě objevili v jediné vlně téměř jako lusknutím prstů. Nedávný výzkum ale ukázal, že šlo o dlouhý proces osídlování

<p>Indiáni si Ameriku podmanili o patnáct tisíc let dříve než Evropané.</p>

Indiáni si Ameriku podmanili o patnáct tisíc let dříve než Evropané.


Reklama

Původní obyvatele Severní i Jižní Ameriky máme kvůli proslulému navigačnímu omylu Kryštofa Kolumba ve zvyku označovat jako indiány. Oni sami si tak ale neříkají. Je to pochopitelné, protože nemají s Indií nic společného. Označení navíc nezahrnuje Aleuty, Inuity (Eskymáky) a další národy, které rovněž obývaly kontinent před příchodem Evropanů. Angličtina proto upřednostňuje označení domorodí Američané. Ani to však není zcela přesné. Domorodí Američané jsou v obou Amerikách stejnými přistěhovalci jako Evropané. Jen přišli dřív.

Dorazili ze Sibiře přes Beringův průliv. Odehrálo se to před patnácti tisíci lety, když roztály ledovce, které dlouho stály kolonizátorům v cestě. Zároveň byla hladina světového oceánu ještě dost nízká, aby se mezi Asií a Severní Amerikou dalo přejít suchou nohou, respektive mokasínem. Byla to vzácná příležitost, proto si antropologové mysleli, že první osídlení Ameriky proběhlo zhruba najednou a všichni domorodí Američané jsou potomky jedné vlny přistěhovalců. Oponoval jim jen jeden lingvista.

Posmrtné zadostiučinění

Jmenoval se Joseph Greenberg. Na konci 80. let minulého století přišel s teorií, které nevěřil skoro nikdo. Všiml si, že ačkoli většina jazyků domorodých Američanů pochází z jediné mateřské řeči, dají se mezi nimi odlišit ještě další dvě skupiny. První z nich jsou jazyky eskymácko-aleutské, kterými se mluví v Kanadě, Grónsku, na Aljašce a Čukotce. Druhá skupina zahrnuje řeči ze skupiny na-dené. Jejich asi nejznámější mluvčí jsou Navahové a Apačové.

Greenberg si myslel, že se předkové dnešních Eskymáků a Apačů museli dostat do Ameriky později. Měl pravdu, ale potvrzení své teorie se nedočkal. Zemřel před v roce 2001.

TIP: Tváří v tvář civilizaci: Jihoameričtí indiáni jsou nejohroženější komunitu na Zemi

Důkaz přišel až relativně nedávno. Nezakládá se na jazykovědné analýze, nýbrž na analýze DNA. Podílelo se na něm několik desítek vědců z celého světa, vedených Davidem Reichem z Harvardu. Srovnávali DNA dvaapadesáti etnik rodilých Američanů a sedmnácti etnik ze Sibiře. Výsledek odpovídal Greenbergově teorii.

Mluvčí eskymácko-aleutských jazyků dorazili do Ameriky až po první vlně osídlení. Předkové Navahů a Apačů ještě po nich. V současnosti jsou geny druhé a třetí vlny kolonizátorů promíchány s geny první vlny a také s geny Evropanů. To by mohlo vysvětlovat, proč je starší studie nedokázaly odlišit.  

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907