Kde se vzali indiáni? Do Ameriky dorazili ze Sibiře

16.02.2018 - Radek John

Indiáni a Amerika k sobě na první pohled nerozlučně patří. Dlouho jsme věřili, že se na kontinentě objevili v jediné vlně téměř jako lusknutím prstů. Nedávný výzkum ale ukázal, že šlo o dlouhý proces osídlování

<p>Indiáni si Ameriku podmanili o patnáct tisíc let dříve než Evropané.</p>

Indiáni si Ameriku podmanili o patnáct tisíc let dříve než Evropané.


Reklama

Původní obyvatele Severní i Jižní Ameriky máme kvůli proslulému navigačnímu omylu Kryštofa Kolumba ve zvyku označovat jako indiány. Oni sami si tak ale neříkají. Je to pochopitelné, protože nemají s Indií nic společného. Označení navíc nezahrnuje Aleuty, Inuity (Eskymáky) a další národy, které rovněž obývaly kontinent před příchodem Evropanů. Angličtina proto upřednostňuje označení domorodí Američané. Ani to však není zcela přesné. Domorodí Američané jsou v obou Amerikách stejnými přistěhovalci jako Evropané. Jen přišli dřív.

Dorazili ze Sibiře přes Beringův průliv. Odehrálo se to před patnácti tisíci lety, když roztály ledovce, které dlouho stály kolonizátorům v cestě. Zároveň byla hladina světového oceánu ještě dost nízká, aby se mezi Asií a Severní Amerikou dalo přejít suchou nohou, respektive mokasínem. Byla to vzácná příležitost, proto si antropologové mysleli, že první osídlení Ameriky proběhlo zhruba najednou a všichni domorodí Američané jsou potomky jedné vlny přistěhovalců. Oponoval jim jen jeden lingvista.

Posmrtné zadostiučinění

Jmenoval se Joseph Greenberg. Na konci 80. let minulého století přišel s teorií, které nevěřil skoro nikdo. Všiml si, že ačkoli většina jazyků domorodých Američanů pochází z jediné mateřské řeči, dají se mezi nimi odlišit ještě další dvě skupiny. První z nich jsou jazyky eskymácko-aleutské, kterými se mluví v Kanadě, Grónsku, na Aljašce a Čukotce. Druhá skupina zahrnuje řeči ze skupiny na-dené. Jejich asi nejznámější mluvčí jsou Navahové a Apačové.

Greenberg si myslel, že se předkové dnešních Eskymáků a Apačů museli dostat do Ameriky později. Měl pravdu, ale potvrzení své teorie se nedočkal. Zemřel před v roce 2001.

TIP: Tváří v tvář civilizaci: Jihoameričtí indiáni jsou nejohroženější komunitu na Zemi

Důkaz přišel až relativně nedávno. Nezakládá se na jazykovědné analýze, nýbrž na analýze DNA. Podílelo se na něm několik desítek vědců z celého světa, vedených Davidem Reichem z Harvardu. Srovnávali DNA dvaapadesáti etnik rodilých Američanů a sedmnácti etnik ze Sibiře. Výsledek odpovídal Greenbergově teorii.

Mluvčí eskymácko-aleutských jazyků dorazili do Ameriky až po první vlně osídlení. Předkové Navahů a Apačů ještě po nich. V současnosti jsou geny druhé a třetí vlny kolonizátorů promíchány s geny první vlny a také s geny Evropanů. To by mohlo vysvětlovat, proč je starší studie nedokázaly odlišit.  

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907