Kolik členů může mít jedna planetární soustava?

21.11.2020 - František Martinek

Zdálo by se, že počet planet kroužících kolem jedné hvězdy nemůže nic omezovat, neboť prostory planetárních systémů jsou natolik prázdné, že pojmou nespočet oběžnic


Reklama

Výsledky hledání extrasolárních planet nás ovšem přesvědčují, že tomu tak nejspíš není a že planetární soustavy zřejmě musejí splňovat řadu dosud neznámých pravidel a výběrových efektů. Takže mnohé jsou vlastně již plně obsazeny, i když v nich nacházíme třeba jen tři nebo čtyři planety

Předně se musí kolem mladé hvězdy nacházet dostatek materiálu na vznikající oběžnice. Daný předpoklad není samozřejmý, protože mladé stálice mají tendenci zbylou látku odfukovat hvězdným větrem do vzdáleností, kde se již velké planety netvoří zrovna snadno. Oběžnice se nemohou vyskytovat ani příliš daleko od hvězdy, neboť by jejich dráhy rušily okolní stálice a nebyly by stabilní. Ostatně i vzájemné gravitační rušení planet v systému klade na očekávanou stálost silná omezení. Jeho dynamická stabilita představuje faktor nejvíc ovlivňující hustotu možných drah. 

TIP: Nečekaný objev, který bourá teorie: Příliš velká planeta u příliš malé hvězdy

Celkově vzato se zdá, že pravých planet může být v jedné soustavě pouze několik, přičemž počet deseti zřejmě překročí jen málo systémů. Přirozeně to nevylučuje přítomnost nepřeberného množství menších těles, planetek, komet a jiného „smetí“. Hvězdu s padesáti oběžnicemi však v Galaxii nejspíš nenajdeme. 

Devět planet?

Systém s dosud nejvyšším počtem potvrzených planet představuje Kepler-90. Kolem stejnojmenné hvězdy krouží osm planet, tedy jako v naší soustavě. Dosud rekordních devět oběžnic by mohl zahrnovat systém HD 10180, dvě však zatím nejsou potvrzeny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nový sedmý div světa 

Velká čínská zeď | Čínské císařství | 3. století př. n. l. až 17. století

Příběh Velké čínské zdi je notoricky známý, proto si jen shrňme základní údaje. Tato nejdelší stavba světa se táhne napříč severní Čínou, ale její původní verze, o dost nižší a skromnější, byla zbudována ve 3. století před naším letopočtem za vlády prvního císaře z dynastie Čchin. Tato zeď také ležela úplně jinde – o dost výše na sever, tam, kde nejvíce hrozily útoky nájezdníků. I když ji Číňané nazývali Wan-li čchang-čcheng čili Zeď dlouhá deset tisíc li, nemysleli tím žádné konkrétní číslo. Li totiž znamená nesmírně mnoho. Jak přesně je Velká čínská zeď dlouhá, se dodnes neví – má totiž nejrůznější odbočky a souběžné linie a neustále se také nacházejí nové polorozpadlé a v nánosech věků a zeminy pohřbené fragmenty. Za oficiální údaj se dnes považuje délka zhruba 8 851 kilometrů

Co je uvnitř mohutných hradeb? Důkladně udusaná hlína a mnohdy také spojovací chodby a skladiště! Kamennými kvádry a pálenými cihlami byla zeď pouze obestavěna. Po několika stovkách metrů vždy pás hradeb korunuje pozorovací věž, z níž bylo možné vyslat kouřový signál dalším nejbližším hlídkám. Po těle kamenného hada se tak informace o nebezpečí šířily poměrně rychle a spolehlivě. Tři takové signály například znamenaly 1 000 nepřátelských bojovníků.

Historie

Žluté hory patří mezi nejpitoresknější a nejvíc navštěvovaná pohoří Číny.

Zajímavosti

Vše nasvědčuje tomu, že školky megalonů byly v třetihorních oceánech běžné. Velcí megalodoni se v nich starali o novou generaci.

Věda

V běžném životě je směr času samozřejmý a nepochybný, ve fyzice nikoliv.

Vesmír
Revue

Příslušníci divize během bitvy u Kurska.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907