Kolik členů může mít jedna planetární soustava?

21.11.2020 - František Martinek

Zdálo by se, že počet planet kroužících kolem jedné hvězdy nemůže nic omezovat, neboť prostory planetárních systémů jsou natolik prázdné, že pojmou nespočet oběžnic


Reklama

Výsledky hledání extrasolárních planet nás ovšem přesvědčují, že tomu tak nejspíš není a že planetární soustavy zřejmě musejí splňovat řadu dosud neznámých pravidel a výběrových efektů. Takže mnohé jsou vlastně již plně obsazeny, i když v nich nacházíme třeba jen tři nebo čtyři planety

Předně se musí kolem mladé hvězdy nacházet dostatek materiálu na vznikající oběžnice. Daný předpoklad není samozřejmý, protože mladé stálice mají tendenci zbylou látku odfukovat hvězdným větrem do vzdáleností, kde se již velké planety netvoří zrovna snadno. Oběžnice se nemohou vyskytovat ani příliš daleko od hvězdy, neboť by jejich dráhy rušily okolní stálice a nebyly by stabilní. Ostatně i vzájemné gravitační rušení planet v systému klade na očekávanou stálost silná omezení. Jeho dynamická stabilita představuje faktor nejvíc ovlivňující hustotu možných drah. 

TIP: Nečekaný objev, který bourá teorie: Příliš velká planeta u příliš malé hvězdy

Celkově vzato se zdá, že pravých planet může být v jedné soustavě pouze několik, přičemž počet deseti zřejmě překročí jen málo systémů. Přirozeně to nevylučuje přítomnost nepřeberného množství menších těles, planetek, komet a jiného „smetí“. Hvězdu s padesáti oběžnicemi však v Galaxii nejspíš nenajdeme. 

Devět planet?

Systém s dosud nejvyšším počtem potvrzených planet představuje Kepler-90. Kolem stejnojmenné hvězdy krouží osm planet, tedy jako v naší soustavě. Dosud rekordních devět oběžnic by mohl zahrnovat systém HD 10180, dvě však zatím nejsou potvrzeny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907