Koňak z dob Napoleona se vydražil za astronomickou částku

19.10.2016 - Zuzana Rychlá

Londýnská Hermitage Cognacs Ltd. prodala jeden z nejdražších koňaků na světě. Jediná láhev vyšla nového majitele na 6,5 milionu korun

Rekordní aukce -<p>Prodejce David Baker s lahví koňaku Massougnes 1801</p>
Rekordní aukce -

Prodejce David Baker s lahví koňaku Massougnes 1801


Reklama

Láhev koňaku Massougnes z roku 1801 byla na aukci v Londýně vydražena za neuvěřitelnou částku. Za koňak, který pamatuje Napoleonovu dobu, asijský kupec zaplatil zhruba 6,5 milionu korun (220 tisíc liber). Jedná se tak o jeden z nejdražších koňaků vůbec.

TIP: 5 tipů na spolehlivě nejdražší kocovinu

Tím vůbec nejdražším koňakem je Henri IV Dudognon Heritage Cognac Grande Champagne s cenou okolo 50 milionů korun. Dlužno dodat, že v tomto případě měl na výslednou cenu vliv především její obal. Láhev tohoto stoletého koňaku byla totiž vykládaná 24karátovým zlatem a platinou a posázená 6 500 diamanty.

Reklama

  • Zdroj textu:

    decanter.com

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907