LISA Pathfinder dorazila do cíle: Bude testovat technologie pro detekci gravitačních vln

25.01.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Pro vědce odstartoval dost možná jeden z největších vesmírných experimentů - sonda LISA Pathfinder má vydláždit cestu k detekci gravitačních vln


Reklama

Na začátku prosince do vesmíru odstartovala evropská sonda LISA Pathfinder. Podle vědců jde o experiment, který může zcela změnit naše chápání fungování vesmíru – sonda má pátrat po gravitačních vlnách.

Gravitační vlny byly předpovězeny obecnou teorií relativity Alberta Eisteina již před sto lety. Teorie říká, že velmi hmotné objekty vytváří ve svém okolí vlny, které narušují časoprostor jako kámen vhozený do vody narušuje hladinu. Čím je objekt hmotnější, tím více je časoprostor narušen.

Hledání jehly ve stohu slámy

Vědci předpokládají, že silné gravitační vlny vznikají ve chvíli, kdy dva velmi hmotné objekty, například dvě neutronové hvězdy nebo neutronová hvězda a černá díra, obíhají v páru okolo sebe. Vzájemná interakce těchto supertěžkých vah narušuje časoprostor a vytváří tak vlnění, které je možno měřit velmi přesnými nástroji.

Co jsou gravitační vlny? Jak souvisí s teorií relativity?

Gravitační vlny se doposud nikomu přímo pozorovat nepodařilo - jejich existenci odvozujeme pouze ze souvisejících projevů. Pro představu: gravitační změny emitované párem navzájem se obíhajících černých děr by „natáhly“ milión kilometrů dlouhé pravítko o vzdálenost menší, než je velikost atomu.

Do značné míry by to měla změnit právě sonda LISA Pathfinder. Sonda, která je ve své podstatě „chytrý kontejner“ nese ve svých útrobách dvě kostky vyrobené ze směsi zlata a platiny. Tyto dvě kostky jsou umístěny uvnitř sondy a jsou izolované ode všech vnějších či vnitřních vlivů s výjimkou jediného: gravitace. Jsou tak vlastně v jakémsi dokonale čistém permanentním volném pádu. Úkolem sondy bude pomocí superpřesných laserových paprsků zaznamenávat sebemenší pohyb těchto kostek.

Nutno podotknout, že LISA Pathfinder je svým způsobem pouhým předskokanem velkého evropského projektu LISA. Ten má odstartovat až po roce 2030 a současný experiment mu „jen“ dláždí cestu. I tak jde o první velký krok k pochopení a reálné detekci Einsteinem předpovězených gravitačních vln.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907