Pro vědce odstartoval dost možná jeden z největších vesmírných experimentů - sonda LISA Pathfinder má vydláždit cestu k detekci gravitačních vln
Na začátku prosince do vesmíru odstartovala evropská sonda LISA Pathfinder. Podle vědců jde o experiment, který může zcela změnit naše chápání fungování vesmíru – sonda má pátrat po gravitačních vlnách.
Gravitační vlny byly předpovězeny obecnou teorií relativity Alberta Eisteina již před sto lety. Teorie říká, že velmi hmotné objekty vytváří ve svém okolí vlny, které narušují časoprostor jako kámen vhozený do vody narušuje hladinu. Čím je objekt hmotnější, tím více je časoprostor narušen.
Vědci předpokládají, že silné gravitační vlny vznikají ve chvíli, kdy dva velmi hmotné objekty, například dvě neutronové hvězdy nebo neutronová hvězda a černá díra, obíhají v páru okolo sebe. Vzájemná interakce těchto supertěžkých vah narušuje časoprostor a vytváří tak vlnění, které je možno měřit velmi přesnými nástroji.
Gravitační vlny se doposud nikomu přímo pozorovat nepodařilo - jejich existenci odvozujeme pouze ze souvisejících projevů. Pro představu: gravitační změny emitované párem navzájem se obíhajících černých děr by „natáhly“ milión kilometrů dlouhé pravítko o vzdálenost menší, než je velikost atomu.
Do značné míry by to měla změnit právě sonda LISA Pathfinder. Sonda, která je ve své podstatě „chytrý kontejner“ nese ve svých útrobách dvě kostky vyrobené ze směsi zlata a platiny. Tyto dvě kostky jsou umístěny uvnitř sondy a jsou izolované ode všech vnějších či vnitřních vlivů s výjimkou jediného: gravitace. Jsou tak vlastně v jakémsi dokonale čistém permanentním volném pádu. Úkolem sondy bude pomocí superpřesných laserových paprsků zaznamenávat sebemenší pohyb těchto kostek.
TIP: Dobrá zpráva: Evropská mise LISA Pathfinder funguje lépe, než se čekalo
Nutno podotknout, že LISA Pathfinder je svým způsobem pouhým předskokanem velkého evropského projektu LISA. Ten má odstartovat až po roce 2030 a současný experiment mu „jen“ dláždí cestu. I tak jde o první velký krok k pochopení a reálné detekci Einsteinem předpovězených gravitačních vln.
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)