Mají raci strach? Výzkum korýšů pomáhá při vývoji léků pro psychiatrické pacienty

Francouzští vědci pod vedením Daniela Cattaerta zkoumali strach u raků červených (Procambarus clarkii), kteří pocházejí z Ameriky a do Evropy byli dovezeni v roce 1973. Badatelé nejprve některé z nich potrápili elektrickými šoky, načež je umístili do akvária s křížovým půdorysem: Dvě ramena halila tma a zbylá dvě se utápěla ve světle, přičemž na „křižovatce“ uprostřed panovalo šero. 

Raci, kteří předtím elektrické šoky nezažili, se toulali celým akváriem, i když mírně upřednostňovali temnější zákoutí, kde se cítili bezpečněji. Naopak ti, kteří elektrickými šoky prošli, byli výrazně opatrnější a do osvětlených ramen se z šera křižovatky nevydávali. „Raci měli strach,“ konstatoval lapidárně Cattaert.

Šoky a léčba úzkosti

Francouzští biologové nejen zjistili, že se raci bojí, ale také odhalili mechanismus jejich strachu. Vyděšení tvorové měli zvýšenou hladinu serotoninu, který se u obratlovců podílí na přenosu vzruchů mezi mozkovými neurony a významně ovlivňuje náladu. Mohl by tedy ovlivňovat i strach u raků? 

Cattaert a jeho kolegové píchli injekci serotoninu korýšům, které předtím elektrickým šokům nevystavili, a pustili je do křížového akvária. Následně se také tito raci začali světla bát a setrvávali ve tmě. Není tedy pochyb, že za račím strachem stojí právě serotonin. 

Vědci navíc rakům po zásazích elektrickým proudem podali lék, který psychiatrickým pacientům pomáhá proti chorobným úzkostem – a živočichům přípravek „zabral“: Po vypuštění do křížového akvária se odhodlali i k průzkumu jeho osvětlených částí.