Mezi očima a ušima: Náš zrak a sluch spolu překvapivě úzce souvisejí

03.03.2019 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Zní to možná překvapivě, ale i když zůstaneme zcela v klidu a budeme hýbat pouze očními bulvami, nepůjde o jedinou část hlavy, která vykoná pohyb. Souběžně změní automaticky polohu také uši, lépe řečeno ušní bubínky. Tyto tenké membrány uvnitř sluchového ústrojí se totiž při každém pohnutí okem rozkmitají: Pokud tedy upřeme zrak vpravo, oba ušní bubínky se vyklenou doleva – jeden dovnitř a druhý ven – a následně se několikrát pohnou vpřed a vzad, načež se vrátí do výchozí pozice. Zrcadlově totéž platí pro pohled vlevo.

TIP: Oko, nebo ucho? Kterým ze svých smyslů vnímáme rychleji

Vědci pod vedením Jennifer Grohové z Duke University objevili popsanou souvislost teprve nedávno. Při výzkumu použili drobné mikrofony umístěné do uší dobrovolníků, kteří se měli pohledem zaměřovat na různě vzdálené cíle. S pohybem očí se ušní bubínky rozechvívaly mírnými vibracemi, jež bylo možné detekovat. Badatelé se přitom dlouho domnívali, že se naše vidění a slyšení odehrávají nezávisle. Zatím zůstává otázkou, proč k propojení obou pohybů dochází. Jisté je, že ušní bubínek hraje klíčovou roli při vnímání toho, co slyšíme. Pokud se tedy rozkmitá s každým pohnutím oka, mohlo by to znamenat, že vidění může ovlivňovat i náš sluch. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907