Jak fungují opalovací krémy, jak chrání naši kůži a proč je v následujících letech čekají významné změny?

Opalovací krémy používá většina z nás, přesto kolem nich stále koluje řada nejasností a zažitých mýtů. Některé zanechávají na pokožce bílý film, jiné jsou po nanesení téměř neviditelné. K dostání jsou v podobě krémů, sprejů, gelů i tyčinek a jejich obaly lákají na pojmy jako SPF, širokospektrální ochrana nebo voděodolnost. Za těmito zdánlivě jednoduchými označeními se však skrývá překvapivě složitá věda, jejímž cílem je chránit naši pokožku před škodlivými účinky ultrafialového záření.

Neviditelný nepřítel

Ultrafialové (UV) záření ze Slunce představuje jednu z hlavních příčin vzniku rakoviny kůže. Jeho energie dokáže poškozovat DNA v kožních buňkách, což může vést k nebezpečným mutacím. Současně urychluje stárnutí pokožky, podporuje vznik vrásek a dalších známek fotostárnutí.

Právě proto jsou opalovací krémy navrženy tak, aby UV záření buď odrážely, nebo pohlcovaly, případně využívaly kombinaci obou mechanismů. Na první pohled jednoduchá ochrana je ve skutečnosti výsledkem desítek let výzkumu fyziky, chemie i dermatologie.

Minerální versus chemické filtry

V zásadě existují dva hlavní typy opalovacích přípravků. Takzvané minerální, někdy označované jako fyzikální, využívají oxid zinečnatý a oxid titaničitý. Dlouho se předpokládalo, že fungují především jako „miniaturní zrcadla“, která odrážejí UV paprsky pryč od pokožky. Moderní výzkumy však ukazují, že kromě odrazu dokážou část záření také absorbovat.

Právě přítomnost těchto minerálních částic způsobuje typický bělavý film, který po aplikaci často zůstává na kůži. Částice navíc rozptylují i viditelné světlo, což jejich světlý vzhled ještě zvýrazňuje.

Druhou skupinu tvoří chemické filtry. Ty obsahují molekuly schopné absorbovat energii UV záření. Zachycené záření následně přeměňují na teplo, které se rozptýlí do okolí. Díky tomu bývají tyto přípravky na pokožce téměř neviditelné a nezanechávají bílý povlak.

Co vlastně znamená SPF?

Při výběru opalovacího krému většina lidí sleduje především údaj SPF (Sun Protection Factor). Tento parametr však měří pouze ochranu proti UVB záření, tedy části ultrafialového spektra o vlnových délkách přibližně 280 až 315 nanometrů.

UVB je známé především tím, že způsobuje spálení pokožky, zarudnutí a zánětlivé reakce. Zároveň ale není výhradně škodlivé – právě ono například spouští tvorbu vitaminu D v lidském organismu. Vysoké SPF tedy znamená lepší ochranu proti spálení. Neříká však vše o skutečné úrovni ochrany před slunečním zářením.

Opomíjená hrozba jménem UVA

V posledních desetiletích se ukázalo, že významnou roli při vzniku rakoviny kůže hraje také UVA záření. To má delší vlnové délky, proniká hlouběji do kůže a podílí se jak na stárnutí pokožky, tak pravděpodobně i na vzniku některých nádorových změn.

Problém spočívá v tom, že SPF ochranu proti UVA nezohledňuje. Člověk tak může používat přípravek s vysokým SPF, který ho spolehlivě ochrání před spálením, ale současně propustí značné množství UVA záření.

Proto se stále více zdůrazňuje význam takzvané širokospektrální ochrany, která má chránit jak proti UVB, tak proti UVA paprskům. Ve Spojených státech přesto dosud neexistuje jednoduchý a všeobecně používaný ukazatel podobný SPF, který by úroveň ochrany proti UVA jednoznačně vyjadřoval.

Zatímco americký systém se soustředí hlavně na SPF, v Evropě a mnoha asijských zemích se používá také hodnocení UVA-PF (UVA Protection Factor). Spotřebitelé se mohou setkat například se stupnicí PA+ až PA++++, která poskytuje lepší představu o tom, jak účinně přípravek chrání právě před UVA zářením.

Díky tomu mohou zákazníci snáze porovnávat skutečnou šíři ochrany jednotlivých produktů. V USA však podobné značení není povinné a nepodléhá jednotné regulaci.

Kontroverze kolem bezpečnosti opalovacích krémů

V posledních letech se objevily také otázky týkající se bezpečnosti některých složek opalovacích přípravků. Pozornost vzbudily zejména chemické filtry, u nichž studie naznačily, že některé jejich molekuly mohou po aplikaci pronikat do krevního oběhu.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) proto požaduje další výzkum látek, jako jsou avobenzon, ecamsule, oktokrylen nebo oxybenzon. Dosavadní výsledky však neznamenají, že by tyto látky byly prokazatelně nebezpečné. Vědci zatím pouze nemají dostatek dat, aby mohli jejich dlouhodobé působení definitivně posoudit.

Další otázky se týkají životního prostředí. Některé studie naznačují, že určité chemické filtry mohou negativně ovlivňovat mořské organismy, zejména korálové útesy. Pozornost si vysloužily také přípravky ve formě sprejů, které mohou být hořlavé a v několika případech byly stahovány z trhu kvůli kontaminaci benzenem, známou karcinogenní látkou.

Přesto odborníci zdůrazňují, že prokázané riziko rakoviny kůže výrazně převyšuje dosud nejasná rizika spojená s používáním opalovacích krémů.

Jak vybrat opravdu dobrý opalovací krém

Podle dermatologů je nejlepší opalovací krém jednoduše ten, který bude člověk skutečně používat. Sebelepší přípravek totiž nefunguje, pokud zůstane doma v koupelně.

Odborníci doporučují minimálně SPF 30 a širokospektrální ochranu proti UVA i UVB záření. Důležitá je také příjemná textura, která uživatele nebude odrazovat od pravidelné aplikace.

Na pláž nebo při sportovních aktivitách odborníci doporučují voděodolné přípravky se širokospektrální ochranou proti UVA i UVB záření. Neméně důležité je však správné množství. Většina lidí používá výrazně méně krému, než výrobci předpokládají při testování ochranného faktoru. Pro pokrytí celého těla dospělého člověka je potřeba zhruba 30 mililitrů opalovacího krému, tedy asi dvě polévkové lžíce. Ochranná vrstva by měla být souvislá a rovnoměrná, podobně jako vrstva barvy na povrchu.

Nové technologie slibují pohodlnější ochranu

Dobrou zprávou je, že výzkum v oblasti ochrany před škodlivým slunečním zářením pokračuje velmi rychle. Výzkumníci pracují na nové generaci minerálních opalovacích krémů, které by neměly zanechávat tolik kritizovaný bílý film. Pomoci má úprava mikroskopických částic oxidu zinečnatého, díky níž by přípravky mohly být na pokožce téměř neviditelné, aniž by přišly o své ochranné schopnosti. To by mohlo být zvlášť přínosné pro lidi s tmavším odstínem pleti.

Změny se chystají i v oblasti schvalování nových účinných látek. Ve Spojených státech se například diskutuje o povolení filtru bemotrizinol, který se již řadu let používá v Evropě a Asii. Pokud získá schválení, půjde o první novou aktivní složku opalovacích krémů povolenou v USA od roku 1999.

Opalovací krém není jediná obrana

Dermatologové ale připomínají, že ochrana před slunečním zářením by neměla stát pouze na používání krémů. Neméně účinné jsou i fyzické bariéry – pobyt ve stínu, nošení klobouku, slunečních brýlí a vhodného oblečení nebo vyhýbání se pobytu na přímém slunci v době nejintenzivnějšího záření.

Právě kombinace těchto opatření představuje podle odborníků nejspolehlivější cestu, jak snížit riziko vzniku rakoviny kůže i předčasného stárnutí pokožky. Opalovací krémy jsou důležitou součástí ochrany, nikoli však jediným řešením. Budoucnost navíc naznačuje, že nové generace přípravků by mohly být nejen účinnější, ale také příjemnější na používání a lépe chránit proti celému spektru škodlivého UV záření.