Mohli v minulosti existovat obří lidé? A kdo byl nevyšším člověkem historie?

09.06.2021 - Nikol Patíková


Reklama

V poměrně pravidelných intervalech zaplavují internet lépe či hůře upravené fotografie „zaručeně pravých“ kosterních pozůstatků našich obřích předků. A vědci pokaždé trpělivě vysvětlují, proč něco podobného není možné. Za vším stojí vcelku jednoduchá fyzika: Se zvětšujícími se rozměry jakéhokoliv objektu totiž jeho objem roste rychleji než povrch. Například při výšce 18 metrů, tedy desetinásobku běžného vzrůstu, by tak tělo muselo „unést“ stokrát větší objem hmoty – což by kosti případného obra rozdrtilo na prach

TIP: Záhada centimetrů: Proč jsou lidé generaci od generace stále vyšší?

Nejvyšším známým člověkem v dějinách, jenž se dočkal i zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, se stal na počátku 20. století Robert Wadlow: Měřil 2,72 metru a vážil téměř 200 kilogramů. Na vině u něj byla zvětšená hypofýza a související nadměrná produkce růstového hormonu.

Stanou se z lidí obři?

V průběhu vývoje lidstva se výška člověka značně lišila, nicméně zmíněný vývoj neměl podobu trvalého nárůstu, ale spíše sinusoidy (tedy kolísal). První zástupci rodu Homo dosahovali výšky okolo 120 cm a lidé před 1,5 milionu lety, které dnes řadíme k druhu Homo erectus, měřili 160–180 cm. Pak výška poněkud stagnovala a průměrný neolitický muž měřil asi jen 165 cm a žena kolem 157 cm.

A jak se naše výška vyvíjela v posledních stoletích? Timothy J. Hatton z britské University of Essex sledoval růst dospělých mužů z patnácti evropských zemí od poloviny 19. století do roku 1980: a za sledovaných 130 let vzrostla výška příslušníků silnějšího pohlaví o neuvěřitelných 11 cm! Hlavní faktor růstu představuje podle Hattona zlepšování životní úrovně a menší výskyt nemocí. Důležitou roli však dozajista hraje i omezení dětské práce a obecně lepší výživa.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Při pohledu na fenka vás okamžitě zaujmou obrovité uši, které jsou dlouhé až 10 centimetrů. Ty samozřejmě přispívají k výbornému sluchu, ale rovněž regulují tělesnou teplotu v horkém pouštním prostředí.

Příroda

Ve výřezu prototyp biohybridní ledviny. 

Věda
Vesmír

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907