Montgomeryho příliš smělý plán: Operace Market Garden (2)

17.11.2019 - Vladimír Černý

Největší nasazení parašutistů v historii mělo výrazně zkrátit druhou světovou válku, jenže nic nevyšlo podle plánu. Výsledkem operace Market Garden nakonec bylo poslední německé vítězství na západní frontě

<p>V okolí Arnhemu odpočívali vojáci II. tankového sboru SS, kteří postupně britské výsadkáře odrazili</p><p> </p>

V okolí Arnhemu odpočívali vojáci II. tankového sboru SS, kteří postupně britské výsadkáře odrazili

 


Reklama

Samotný seskok západně od města proběhl klidně a výsadkáři nenarazili na žádný odpor. Zahájení operace německé velení naprosto zaskočilo, takže 5 191 mužů první vlny včetně velitele divize generála Urquharta přistálo bez problémů a poté vyrazili ke splnění svých úkolů. Němci v okolí města nevěřícně zírali na množství nepřátelských kluzáků snášejících se z nebe, ale jejich velitelé zareagovali rychle. Bittrich si ihned uvědomil, že bude třeba udržet zejména mosty u Arnhemu a Nijmegenu, a podle toho vydal rozkazy svým podřízeným.

Předchozí část: Montgomeryho příliš smělý plán: Operace Market Garden (1)

Oblast Arnhemu měla zajistit 9. tanková divize SS pod velením SS-Obersturmbannführera Waltera Harzera. Velkou úlohu hrál čas a Bittrich dobře věděl, že je třeba zaútočit co nejdřív, než si nepřátelští výsadkáři upevní své pozice. V bezprostřední blízkosti seskokových zón se nacházeli muži 16. výcvikového a záložního praporu SS pod velením SS-Sturmbannführera Josefa Kraff ta a tento velitel správně odhadl, že cílem útoku je arnhemský dálniční most. Proto nařídil svým mužům zadržet postup Britů do města. 

Klíčový most

Ve 14.20 se rozštěkaly německé kulomety a zprvu sporadické přestřelky brzy přerostly v boje o přístupy k Arnhemu. Krafftovi muži kladli tuhý odpor a britské ztráty narůstaly každou minutou. Výsadkářům navíc selhalo rádiové spojení, což velmi zkomplikovalo spolupráci jednotlivých součástí 1. divize. Generál Urquhart se znepokojením pozoroval vývoj situace, která se mu začínala vymykat z rukou.

Úkolem zmocnit se arnhemského dálničního mostu pověřil 2. parašutistický prapor podplukovníka Johna Frosta. Obsazeny měly být i další dva přechody přes Rýn, ale železniční most nacházející se o čtyři kilometry blíž po proudu řeky se německým ženistům podařilo na poslední chvíli vyhodit do vzduchu. Zhruba 1,5 km před dálničním pak stál pontonový most, z něhož ale Němci odstranili pontony ve střední části, takže ani ten se nedal využít. Když potom vyčerpaní Britové dorazili za neustálých bojů ke svému hlavnímu cíli, dokázali obsadit jen severní stranu dálničního mostu. 

Horrocks útočí 

Mezitím se o 120 kilometrů jižněji daly do pohybu obrněnce Horrocksova XXX. sboru. Generálovi se nelíbilo, že útok začíná v neděli, protože s boji v tento den neměl dobré zkušenosti. Později si poznamenal: „Žádný útok nebo zteč, kterých jsem se během války zúčastnil, zahájený v neděli, nebyl nikdy zcela úspěšný.“ Ani tentokrát tomu nemělo být jinak. Úder začal soustředěnou palbou 350 děl na úzkém úseku fronty, načež ve 14.35 vyrazily po silnici kupředu tanky Sherman 2. praporu irské gardy.

Zprvu šlo vše hladce a obrněnce bez problémů překročily nizozemské hranice. Nikdo netušil, že po obou stranách silnice se nacházejí dobře maskovaná postavení německých protitankových dělostřelců, jimž spojenecká palba nijak neublížila. Obsluhy nechaly v klidu projet první britské stroje a poté nečekaně zahájily přesnou palbu. Devět tanků stálo brzy v plamenech a jejich vraky zatarasily silnici, takže ostatní nemohly jet dál. Očekávaný rychlý průlom fronty tím skončil ještě dřív, než vůbec začal. Spojenecké velení pak nasadilo do bojů stíhačky Hawker Typhoon, které zasypaly nepřátelská postavení neřízenými raketami.

Řada německých pozic byla postupně zničena, ale důstojníci z Horrocksova štábu si uvědomovali, že ve směru postupu XXX. sboru se nachází mnohem víc protivníkových jednotek, než původně předpokládali. Jednalo se zejména o části 1. parašutistické armády generálplukovníka Kurta Studenta a vojáky Bittrichova II. tankového sboru SS. Do večera 17. září se britským tankistům podařilo překonat jenom deset kilometrů z původně plánovaných dvaceti a časový plán ofenzivy se tak dostal do výrazného skluzu. 

Peklo ve městě 

Situace Britů v Arnhemu se od dopoledních hodin 18. září postupně zhoršovala. K městu se stahovaly německé posily a izolovaná skupina Frostových mužů s vypětím všech sil bránila severní část mostu. Hlavní část 1. výsadkové divize se mezitím pokoušela probít do Arnhemu, ale sílící jednotky nepřítele v tom Britům během tvrdých pouličních střetů bránily. Ztráty výsadkářů rychle rostly a jednotlivé části divize mezi sebou navíc stále neměly rádiové spojení.

Dokončení: Montgomeryho příliš smělý plán: Operace Market Garden (3)

Odpoledne 18. září sice přistála u Arnhemu druhá vlna parašutistů, ale na celkovém vývoji situace už nic změnit nemohla. Britové nedokázali v prudkých bojích ovládnout město a Frostovi muži zůstali u mostu osamoceni. Jejich počet neustále klesal a dopoledne 21. září Němci překonali poslední organizovaný odpor. Zbytek obránců včetně zraněného Frosta se vzdal, ale vojáci se rozhodně neměli za co stydět. Vždyť se jim tři dny a tři noci dařilo držet arnhemský most proti velké přesile. 

  • Zdroj textu:

    Spesiál II. světová

  • Zdroj fotografií: Bundesarchiv

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907