Náhražky jako nouzové řešení: Obnovit části těla není jen tak

12.11.2018 - Zuzana Teličková

Nová studie potvrdila, že části těl, které některým živočichům dorůstají namísto původních, nejsou tak dokonalé jako původní...

<p>Leguánek anolis rudokrký<em> (Anolis carolinensis)</em> pomohl vědcům dokázat, že obnovené části těla mají jen některé vlastnosti původních.</p>

Leguánek anolis rudokrký (Anolis carolinensis) pomohl vědcům dokázat, že obnovené části těla mají jen některé vlastnosti původních.


Reklama

Již dříve bylo jasné, že obnovená klepeta humrů nebo jejich „náhradní“ oči jsou menší. Studie věnovaná ještěrkám později dokázala, že dorostlý ocas má daleko k původnímu. „Není to dokonalá replika,“ popisuje Rebecca Fisherová ze Státní univerzity v Arizoně. Nové části se liší chrupavčitou strukturou i délkou svalových vláken. Předmětem studie byl leguánek anolis rudokrký (Anolis carolinensis), jemuž po odpadnutí ocásku naroste nový. Místo obratlů má však dutou chrupavku a je delší.

TIP: Jak rostou korály: Život v podmořské zahradě

„Tyto rozdíly naznačují, že obnovený ocas je méně ohebný, protože ani chrupavka ani delší svalová vlákna neumožňují jemné pohyby,“ vysvětluje Fisherová. „Znovu narostlý ocásek prostě není kopií toho původního. Je to náhrada, která obnovuje jen některé funkce.“

Živočich musí vynaložit hodně energie, aby mu chybějící část těla dorostla. Lidé, kteří klidně ulomí humrovi klepeto, protože mu přece naroste nové, jej nechávají v ohroženém a poškozeném stavu. „Při použití technologií příští generace se určitě přiblížíme k rozluštění záhady genů, které jsou potřeba k dorůstání ocásků ještěrek,“ říká spoluator studie Kenro Kusumi. „Když pak geny upravíme v lidských buňkách, budeme schopni nechat dorůst nový lidský sval či páteř.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907