Neandertálci s pastelkami: Umění našich dávných příbuzných ožívá po 42 000 letech
Objev 42 000 let starých „pastelek“ z okru, které pravděpodobně používali neandertálci k malování nebo označování předmětů, zpochybňuje představu, podle které je umělecké vyjadřování výlučně záležitostí moderních lidí.
Umělecká tvorba se tradičně považuje za ryze lidskou aktivitu. Nedávný objev neandertálských „pastelek“ vyrobených z okru, jejichž stáří je přinejmenším 42 tisíc let, je dalším z řady důkazů, které v posledních letech naznačují, že ani neadertálcům, našim nejbližším příbuzným, nebylo umění úplně cizí.
Neandertálští umělci
Francesco d’Errico z Univerzity v Bordeaux a jeho kolegové v mezinárodním výzkumném týmu analyzovali pomocí pokročilých zobrazovacích technik celkem 16 kusů okru, jílovitého materiálu zbarveného oxidy železa, ze střední doby kamenné, které pocházejí z lokalit osídlených neandertálci na Krymu a ve vnitrozemské Ukrajině.
Badatelé dokázali určit, že některé z těchto kusů okru byly záměrně upraveny s použitím různých postupů. Současně se ukázalo, že tři z těchto kusů vykazují stopy úprav, které přesahují zběžné používaní při každodenních činnostech. Jeden kus okru byl podle všeho opakovaně upravován tak, aby sloužil jako nástroj pro kreslení čar, nikoliv nepodobně jako dnešní tužky.
„Byl to nástroj, jemuž věnovali péči a několikrát upravili jeho tvar, díky čemuž je pro nás velmi speciální,“ uvádí pro New Scientist d’Errico.
Okr podle něj mohl sloužit k označování kůže, oblečení nebo kamene – tedy k činnostem s jasným symbolickým významem. Další dva nálezy s podobnými znaky zahrnují červený okr, jenž byl kdysi zřejmě také vytvarován do tvaru pastelky a oranžový plochý kus okru se stopami po leštění.
Přestože se využití nalezených barevných okrů do značné míry nabízí, vědci jsou v interpretaci jejich smyslu opatrní. Barevné minerály podle nich mohly mít i jiný účel. Cílené tvarování, opětovné používání a zdobené fragmenty ale ukazují na symbolickou aktivitu.
Kultura předků
Podobné předměty mohly neandertálcům sloužit ke komunikaci, vyjádření identity nebo k předávání znalostí mezi generacemi. Skutečnost, že byly uchovávány, přenášeny a znovu používány, podle autorů odráží plánování, péči a kulturní investici – tedy vlastnosti, které jsme dosud připisovali moderním lidem.
Objev podle vědců posiluje obraz neandertálců jako myslících a tvořivých bytostí, které měly svou symbolickou kulturu srovnatelnou s naší. Už dříve se totiž ukázalo, že nejstarší jeskynní rytiny i otisky rukou jsou s vekou pravděpodobností dílem neandertálců. Studie byla publikována v prestižním časopise Science Advances a je dalším kamínkem v mozaice, která přepisuje to, co víme o tom, kdo jsme – a kdo jsme kdysi byli.
