Z dávného „Ranče duchů“ v Novém Mexiku se po desetiletích vynořil nový druh pravěkého krokodýlího příbuzného

Před neuvěřitelnými 210 miliony let, v období pozdního triasu, se na břehu řeky v oblasti dnešního Nového Mexika odehrála vcelku všední, ale z dnešního pohledu zásadní scéna. Dva „krokodýlí bratranci“, tvorové velikostí připomínající dnešní šakaly, stáli vedle sebe mezi nízkými kapradinami.

Jeden z nich patřil druhu Hesperosuchus agilis – štíhlý, rychlý lovec se dlouhým čenichem, silnými zadními a menšími předními končetinami. Byl to suchozemský predátor, který se pohyboval hbitě a často lovil v okolí vodních toků.

Jeho společník vypadal na první pohled podobně, ve skutečnosti ale představoval zcela odlišný druh. Měl kratší čenich, robustnější lebku a silnější čelistní svaly – ideální nástroje k drcení větší kořisti. Šlo o tvora, který si razil cestu pravěkým podrostem spíše silou než rychlostí.

Oba tito pradávní predátoři však sdíleli stejný osud. Podle paleontologů zahynuli ve stejném okamžiku, pravděpodobně v důsledku náhlé přírodní katastrofy – například sesuvu půdy nebo bleskové povodně. Jejich těla byla rychle pohřbena pod sedimenty, kde zůstala uvězněná po stovky milionů let a jen díky šťastné souhře geochemických podmínek se jejich kostry zachovaly ve výjimečně dobrém stavu až do dnešních dnů.

Fosilie přečkaly celé geologické epochy – od „věku plazů“ až po nástup savců – než byly nakonec objeveny a uloženy ve sbírkách Peabodyho muzea přírodní historie Yaleovy univerzity.

Nový druh z dávného světa

Teprve moderní analýza odhalila, že krátkolebý jedinec nepatří k již známému druhu. Tým paleontologů, který vedl Bhart-Anjan Bhullar z Yaleovy univerzity, jej identifikoval jako zcela nový druh a pojmenoval ho Eosphorosuchus lacrimosa.

Podle Bhullara tento objev ukazuje, jak pestrá byla evoluce raných krokodylomorfů ze skupiny Pseudosuchia na počátku éry plazů. V pozdním triasu totiž probíhal evoluční souboj mezi dvěma velkými liniemi: jednou, která vedla ke krokodýlům a aligátorům, a druhou, která dala vzniknout dinosaurům – a nakonec i ptákům.

Zatímco tehdejší dinosauři byli štíhlí, lehcí a pohybovali se po dvou nohách, jejich krokodýlí příbuzní byli čtyřnozí, rychlí a robustně stavění predátoři. Svým způsobem připomínali dnešní šelmy, jako jsou lišky nebo psi.

Studium takto dávných ekosystémů je pro vědce obtížné. Fosilie bývají neúplné a často není jisté, zda pocházejí ze stejného času a místa. Existují však výjimečné lokality, které poskytují mimořádně ucelený obraz minulosti. Jednou z nich je paleontologická lokalita označovaná jako Ranč duchů (Ghost Ranch) v Novém Mexiku. Tato oblast je známá jako bohaté naleziště fosilií: kromě raných krokodýlích příbuzných zde byly objeveny také fosilie ryb, ještěrů a dinosaurů, například známý masožravec Coelophysis bauri.

Zajímavé je, že samotná fosilie byla objevena už v roce 1948. Po desítky let však zůstávala bez detailního zkoumání a byla automaticky přiřazována k druhu Hesperosuchus. Teprve až nedávný podrobný výzkum odhalil rozdíly ve stavbě lebky a umožnil tak identifikaci nového druhu.