Banány jsou prý radioaktivní? Je to pravda? A kolik bychom jich museli sníst, abychom si přivodili nemoc z ozáření?
Mezi tzv. radioaktivní potraviny se banány řadí kvůli izotopu draslíku 40 K, který obsahují. Jeho poločas rozpadu činí 1,25 miliardy let, což v přepočtu znamená, že v 1 g prvku se každou sekundu rozpadne asi 31 atomů. A jelikož průměrný banán zahrnuje zhruba 0,5 g draslíku, půjde přibližně o 15 atomů za sekundu.
V rámci procesu rozpadu dochází k velice slabému vyzařování paprsků beta i gama, které ve velkých dávkách vyvolávají nemoc z ozáření. Nicméně k tomu, abychom si zmíněnou nemoc přivodili konzumací banánů, bychom museli naráz sníst asi pět milionů těchto žlutých plodů.
V podstatě každá potravina bohatá na draslík obsahuje minimální procento radioaktivního izotopu 40 K. Mezi „radioaktivní“ plodiny bychom tudíž museli zařadit také brambory, ořechy či fazole. Navíc je třeba dodat, že nízké radiaci čelíme naprosto běžně, a sami dokonce radioaktivní záření v určité malé míře vydáváme.
100+1 zahraniční zajímavost
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
