Nebezpečná žlutá pochoutka: Je pravda, že jsou banány radioaktivní?

04.08.2016 - redakce 100+1

Banány jsou prý radioaktivní? Je to pravda? A kolik bychom jich museli sníst, abychom si přivodili nemoc z ozáření?


Reklama

Mezi tzv. radioaktivní potraviny se banány řadí kvůli izotopu draslíku 40 K, který obsahují. Jeho poločas rozpadu činí 1,25 miliardy let, což v přepočtu znamená, že v 1 g prvku se každou sekundu rozpadne asi 31 atomů. A jelikož průměrný banán zahrnuje zhruba 0,5 g draslíku, půjde přibližně o 15 atomů za sekundu.

V rámci procesu rozpadu dochází k velice slabému vyzařování paprsků beta i gama, které ve velkých dávkách vyvolávají nemoc z ozáření. Nicméně k tomu, abychom si zmíněnou nemoc přivodili konzumací banánů, bychom museli naráz sníst asi pět milionů těchto žlutých plodů.

V podstatě každá potravina bohatá na draslík obsahuje minimální procento radioaktivního izotopu 40 K. Mezi „radioaktivní“ plodiny bychom tudíž museli zařadit také brambory, ořechy či fazole. Navíc je třeba dodat, že nízké radiaci čelíme naprosto běžně, a sami dokonce radioaktivní záření v určité malé míře vydáváme.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Kanabidiol je jednou z pozoruhodných aktivních látek konopí

Věda

Nechodilo se rodit do porodnic či jiných podobných zařízení, děti přicházely na svět doma v rodinném prostředí.

Historie

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír
Revue

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907