Dříve velice nebezpečný záškrt dnes téměř vymizel, především díky očkování a antibiotikům. Co kdyby ale vakcíny a antibiotika přestaly na záškrt fungovat?
V současné době bolestně zjišťujeme, že původci onemocnění nečekají na to, až vyvineme perfektně účinné léky a vakcíny, kterými bychom je mohli vyhladit. Opak je pravdou. Viry i bakterie se neustále vyvíjejí a neustále mají před námi náskok. Proto musíme být ve střehu i v případě chorob, které dnes běžně považujeme za „vyřešené“.
Britský tým University of Cambridge naléhavě varuje, že takovým nebezpečím je i záškrt. Badatelé analyzovali genom více než 500 původců záškrtu, kterým je bakterie Corynebacterium diphtheriae. Genomy pocházely ze 16 různých zemí, kde byl zachycen záškrt v průběhu posledních 122 let. Část genomů přitom pochází z Indie, kde byla v roce 2018 objevena více než polovina případů záškrtu z celého světa. Záškrt je sice dlouhodobě na ústupu, ale stále je každoročně zachyceno několik tisíc případů.
Analýzy odkryly řadu znepokojivých věcí. Původce záškrtu škodí především svým difterickým toxinem, což je jedovatý protein, produkovaný genem tox. Na tento toxin obvykle cílí vakcíny proti záškrtu. Vědci ale zjistili, že se struktura tohoto toxinu postupně mění. V dohledné době by mohlo dojít k tomu, že původce záškrtu obejde ochranu poskytnutou vakcínami. Ještě větší problém je v tom, že se původce záškrtu stává více rezistentním vůči antibiotikům.
TIP: Skrytá hrozba: Bakterie v prachu domácností šíří rezistenci na antibiotika
Pokud by se záškrt utrhl ze řetězu vakcín a antibiotik, mohla by to být katastrofa. Nemoc je schopná vyvolávat velké epidemie. Šíří se snadno vzduchem a může se přenášet i bezpříznakově. Prodělání nemoci podle všeho nechrání před opětovným nakažením. Samotné onemocnění se podobá velice ošklivé angíně s mnoha nebezpečnými komplikacemi, včetně zánětu srdečního svalu a obrny. Přibližně 5 až 10 procent nemocných se záškrtem umírá.
Shutterstock
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)