Nečekaná pomoc: Jed australských pavouků léčí následky mozkové mrtvice

23.03.2017 - Stanislav Mihulka

Protein z jedu sklípkanců zázračně chrání mozek před poškozením mozkovou mrtvicí

Sklípkanec Hadronyche modesta -<p>Jed sklípkanců působí blahodárně na mozek po mrtvici</p>
Sklípkanec Hadronyche modesta -

Jed sklípkanců působí blahodárně na mozek po mrtvici


Reklama

Australští pavouci sklípkanci nejsou z těch, s nimiž byste se chtěli blíže seznámit. Jsou poměrně velcí a hroziví, ale hlavně dost jedovatí. Řada druhů sklípkanců může způsobit závažná zranění. Přesto mohou být lidem velmi prospěšní.

Vědci totiž v jedu sklípkanců druhu Hadronyche infensa objevili protein, jehož užívaní léčí poškození mozku, k němuž dojde po mozkové mrtvici. První experimenty s pokusnými zvířaty přinesly nečekaně slibné výsledky.

TIP: Smrtící pavouci koutníci mají nebezpečně kvalitní pavučiny

Malý protein, který objevitelé nazvali Hila, blokuje specifické iontové kanály v mozku. Ty hrají hlavní roli v rozvoji poškození mozku v důsledku mrtvice. Jedna dávka tohoto proteinu, podaná laboratornímu potkanovi dvě hodiny po uměle vyvolané mrtvici, omezila běžné poškození mozku po mrtvici o 80 procent.

  • Zdroj textu:

    University of Queensland / PNAS

  • Zdroj fotografií: Fir0002/Flagstaffotos / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší česky psaná věta pochází ze 13. století

Historie

Pylové alergie ovlivňují chování lidí všeho druhu

Věda

Čmelák mávne křídly sto dvacetkrát za vteřinu. V hmyzí říše jej v rychlosti kmitů předstihne kde kdo, lidé se k takové frekvenci ani nepřiblíží

Příroda

Připravovaná sonda Photon může vyrazit za orbitu

Vesmír

Časosběrný snímek startu balonové sondy pro měření ozonové vrstvy v Antarktidě

Věda

Velká část záběrů pochází ze záznamů námořních stíhacích letounů F-18 Hornet / Super Hornet. A jak tajemné stroje vypadají? Podle záběrů mají plochý, talířovitý tvar.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907