Nečekaná pomoc: Jed australských pavouků léčí následky mozkové mrtvice

23.03.2017 - Stanislav Mihulka

Protein z jedu sklípkanců zázračně chrání mozek před poškozením mozkovou mrtvicí

Sklípkanec Hadronyche modesta -<p>Jed sklípkanců působí blahodárně na mozek po mrtvici</p>
Sklípkanec Hadronyche modesta -

Jed sklípkanců působí blahodárně na mozek po mrtvici


Reklama

Australští pavouci sklípkanci nejsou z těch, s nimiž byste se chtěli blíže seznámit. Jsou poměrně velcí a hroziví, ale hlavně dost jedovatí. Řada druhů sklípkanců může způsobit závažná zranění. Přesto mohou být lidem velmi prospěšní.

Vědci totiž v jedu sklípkanců druhu Hadronyche infensa objevili protein, jehož užívaní léčí poškození mozku, k němuž dojde po mozkové mrtvici. První experimenty s pokusnými zvířaty přinesly nečekaně slibné výsledky.

TIP: Smrtící pavouci koutníci mají nebezpečně kvalitní pavučiny

Malý protein, který objevitelé nazvali Hila, blokuje specifické iontové kanály v mozku. Ty hrají hlavní roli v rozvoji poškození mozku v důsledku mrtvice. Jedna dávka tohoto proteinu, podaná laboratornímu potkanovi dvě hodiny po uměle vyvolané mrtvici, omezila běžné poškození mozku po mrtvici o 80 procent.

  • Zdroj textu:

    University of Queensland / PNAS

  • Zdroj fotografií: Fir0002/Flagstaffotos / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907