Největší z Čechů: Seznamte se s obrem Drásalem

Josef Drásal, narozený v roce 1841 v Chromči na Šumpersku, vyrostl do výšky kolem 242 centimetrů a prožil nedlouhý, ale pozoruhodný život

29.05.2017 - Marek Vlha



Zpočátku nic nenasvědčovalo, že by měl Josef Drásal vyrůst v živoucího obra. Jeho rodiče, bratři a sestra, totiž byli normálního vzrůstu. Nicméně už jako školák udivoval velikou silou. Když ho třeba otec poslal do mlýna, naložil si na záda víc obilí, než unesl kdokoliv jiný.

Silák a jedlík

Na studia neměl malý Josef zrovna talent. Školu opustil ve 12 letech, aniž by se naučil dobře číst a psát. Snad ho k odchodu vedlo i to, že mu otec dva roky předtím uhořel při požáru a rodina nežila v nejlepších podmínkách. Začal pracovat jako pacholek na chromečských a bludovských statcích hrabat Žerotínů. Z té doby pochází spousta historek o jeho zdatnosti, ale také obrovské nenasytnosti. Když byl poslán, aby s voly přepravil balvan, odvlekl jej raději vlastníma rukama. Každou rvačku v hospodě rychle srovnal tak, že rváče jednoduše popadl pod paže a vynesl je z hostince. Proto se údajně v okolí ujalo varování: „Přijde Drásal!“

Velký nenasyta

Zdálo se, že ho snad není možné nakrmit. Jedl vždycky přinejmenším dvě porce, při pálení kořalky z brambor do sebe cpal horké erteple plnými hrstmi, jindy snědl naráz devět řízků a neudržel se při pohledu na brambory pro prasata. Za svou stále rostoucí výšku se styděl a chodíval úmyslně nahrbený.

Tak pacholek Drásal prožil svoje mládí. Pak do jeho života zasáhla náhoda. Majiteli jakéhosi potulného panoptika zemřel obr a doslechl se právě o něm. Jejich spolupráce ale trvala jen pár týdnů, protože se rozhádali.

Dobrosrdečný piják

Byl to ovšem pouze počátek Drásalova téměř dvacetiletého putování po různých koutech Evropy. Nejdéle spolupracoval s eskamotérem Janochem. Drásal, obvykle oděný v malebném hanáckém kroji, vystupoval jako nevídaná atrakce až v Turecku a Anglii, ve Francii účinkoval před samotným císařem Napoleonem III.

Na cestách si Drásal nashromáždil malé jmění, ze kterého si pořídil dům v Holešově. Začalo se mu proto říkat „holešovický Josef“. Měl dobrosrdečnou povahu a velmi rád zpíval, ale jeho nešvarem byla záliba v kořalce. Nikdy se neoženil, jelikož se ho všechny dívky bály. Když ho holešovický okresní komisař představil jakési herečce, která ve městě hrála s divadelní společností, nebohá žena se ho vyděsila, jakmile se zvedl ze židle a s křikem utekla pryč.

Zájem o něj měla jen služka Marie Pečenová z Fryštáku, jež byla sama nadprůměrného vzrůstu. Ke sňatku ovšem nedošlo, protože krátce před Vánocemi roku 1886 Drásal zemřel na souchotiny. O obrovu kostru mělo zájem například Britské muzeum, ale nakonec byl podle svého přání za velké účasti lidu řádně pohřben. 

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti 4/2013

  • Zdroj fotografií

    Archiv autora


Další články v sekci