Chrám moudrosti uprostřed Prahy: Dějiny Klementina od 16. století po současnost
Klementinum, původně jezuitská kolej založená v 16. století, se z duchovního centra protireformace proměnilo v srdce české vzdělanosti a dodnes uchovává jedinečné poklady kultury a poznání.
Král Ferdinand I. ( 1526–1564) pozval roku 1556 do Českého království jezuity jako součást boje proti náboženské reformaci. První členové Tovaryšstva Ježíšova se usadili v Praze při někdejším dominikánském klášteře svatého Klementa – podle toho také první kolej řádu na našem území získala své jméno Klementinum. V rozsáhlém areálu vznikla v průběhu staletí řada staveb včetně kostela Nejsvětějšího Salvátora, půvabného Révového náměstí či Astronomické věže.
Kolej prožila zlaté časy po Bílé hoře, kdy roku 1622 převzala správu pražské univerzity a stala se dominantní vzdělávací institucí v království. Poté, co papež Kliment XIV. roku 1773 zrušil jezuitský řád, připadlo Klementinum pod sekularizovanou univerzitu a svá pracoviště si zde v průběhu let zřídily různé instituce včetně Akademie výtvarného umění či Akademického gymnázia. V současnosti se areál řadí mezi národní kulturní památky České republiky.
Jednu z nejskvostnějších částí Klementina představuje nepochybně barokní knihovna, jejíž výstavba začala roku 1722, trvala pět let a stál za ní významný česko-německý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Strop ozdobily fresky na téma vědy a umění od freskaře Jana Hiebla, iluzivní malba kupole symbolizuje chrám moudrosti a po stranách vznikly medailony významných jezuitů.
V době dostavby knihovny se zde nacházelo přes 20 000 svazků, jejich počet pak v druhé polovině 18. století výrazně obohatily tituly ze zrušených klášterů. Od roku 1782 potom platí povinnost tiskařů zasílat knihovně výtisk každé nové knihy. Již za Marie Terezie ( 1740–1780) byla instituce zpřístupněna veřejnosti jako veřejná a univerzitní knihovna. V současnosti v Klementinu sídlí také Národní knihovna České republiky – největší instituce tohoto typu, která nabízí čtenářům přes šest milionů knižních titulů.
Kulatý poklad
Mezi největší poklady v barokním knihovním sále Klementina patří hvězdný glóbus z roku 1725, jehož autorem byl prvního správce Matematického muzea koleje Caspar Pflieger. Model má průměr 127 cm a je umístěn na robustním dřevěném podstavci s hodinovým mechanismem umožňujícím jeho otáčení. Konstrukce glóbu sestává z dřevěných žeber potažených tenkým plechem pro zajištění pevnosti a lehkosti. Obrazy souhvězdí jsou namalovány na pergamenu nebo papíru, připevněny na mosazné plechy a následně upevněny na kostru glóbu.
