Neradostná předpověď: Budeme za 50 let žít na Sahaře?

10.05.2020 - Stanislav Mihulka

Podstatná část planety by se brzy mohla stát neobyvatelnou a globální oteplování by mohlo přinutit ke stěhování miliardy lidí


Reklama

Nikoliv náhodou se říká, že člověka nic nezlomí a dřív či později si zvykne na všechno. Můžeme žít na tropických ostrovech, v pouštích, v rozlehlých lesích, ve vysokých horách nebo i ve věčně zamrzlé krajině za polárním kruhem. To ale neznamená, že by naše schopnost přizpůsobit se klimatickým podmínkám byla neomezená. 

Mezinárodní tým odborníků prostudoval rozšíření lidských populací během posledních 6 tisíc let, tedy zhruba od zavedení zemědělství. Ukázalo se, že stále dáváme přednost víceméně stejnému klimatu. Naprostá většina lidí žije v oblastech, jejichž průměrná roční teplota leží mezi 11 a 15 °C a v nichž naprší za rok 300 až 1 000 milimetrů srážek (pro srovnání v Česku byla v loňském roce průměrná teplota 9,5 °C a 634 milimetry srážek). Moderní technologie klimatizace dovolují žít i v extrémnějších podmínkách, týká se to ale stále jen malého počtu lidí.

TIP: Chmurná předpověď: V roce 2100 bude horko ohrožovat tři čtvrtiny světa

Globální oteplování, které postupně ohřívá planetu, by mohlo dramaticky změnit situaci. Vědci předpovídají, že při současném vývoji bude kolem roku 2070 sice stále na Zemi rozsáhlé území s uvedenými klimatickými parametry, bude ale do značné míry jinde. Asi jedna třetinu obyvatel Země, přibližně 3,5 miliardy lidí, by v té době měla žít na místech, kde bude panovat průměrná roční teplota nad 29 °C. Dnes jsou takové oblasti prakticky jen na Sahaře a nežije tam nikdo. Pokud by taková situace opravdu nastala, lze předpokládat, že se budou během příštích padesáti let stěhovat miliardy lidí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907