Nevyzpytatelné atomy ve službách námořníků: Plavidla na jaderný pohon (1)

11.02.2021 - Miroslav Mašek

Jaderná energie bývá ve vojenství spojována s municí oplývající extrémně ničivými účinky, které děsí lidstvo už sedm desetiletí. Pouze o dekádu kratší dobu ji však vojáci využívají také k mnohem prozaičtějšímu účelu – coby pohon výkonných ponorek a těžkých hladinových lodí

<p>Americká letadlová loď Enterprise se roku 1961 stala prvním plavidlem svého druhu s nukleárním pohonem. </p>

Americká letadlová loď Enterprise se roku 1961 stala prvním plavidlem svého druhu s nukleárním pohonem. 


Reklama

Už krátce po druhé světové válce začali američtí inženýři přemýšlet o vojenském plavidle, které by místo standardních spalovacích motorů poháněl jaderný reaktor. Výhody se jevily jednoznačně – „atom“ by i lodi s enormním výtlakem zajistil dlouhodobý provoz bez nutnosti doplňovat palivo, navíc bez produkce jakýchkoliv emisí. Námořní jaderné reaktory od té doby urazily dlouhou cestu a v současnosti pohánějí zhruba 150 plavidel – obvykle ponorek, letadlových lodí či ledoborců. 

Průkopnický Nautilus

Po úvodních studiích a pokusech spatřil roku 1953 světlo světa první zkušební reaktor, s nímž se počítalo pro pohon experimentální ponorky. Její stavbu Kongres schválil už o dva roky dříve a svou panenskou plavbu uskutečnila v roce 1955 pod jménem Nautilus, jež upomínalo na slavný román Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem.

Nové plavidlo přineslo do mořských hlubin revoluci – oproti svým předchůdcům dokázalo vyvinout podstatně vyšší rychlost asi 23 uzlů (43 km/h), kterou bylo schopné udržovat bez přestávky i po několik týdnů. Nautilus překonal řadu rekordů, jako první plavidlo v historii podplul pod severním pólem a zkušenosti s jeho provozem daly ve druhé polovině 50. let vzniknout první plnohodnotné třídě atomových ponorek Skate.

Rodina se rozrůstá

Roku 1962 už měli Američané k dispozici šestadvacet jaderných člunů a další tři desítky se stavěly. Pozadu neměla zůstat ani hladinová složka US Navy, jejímž prvním plavidlem s reaktorem v útrobách se roku 1961 stal raketový křižník Long Beach. Kolos o výtlaku asi 15 500 tun poháněly na rozdíl od zmíněných typů ponorek dva reaktory, které mu dodávaly maximální rychlost 30 uzlů (56 km/h) a akční rádius 260 000 km. Naplno se všechny přednosti jaderného pohonu projevily u letadlové lodi Enterprise, která vstoupila do služby téhož roku a mohla se pochlubit výtlakem přes 93 000 tun či délkou 342 metrů, která z ní dodnes činí jedno z největších válečných plavidel všech dob.

TIP: S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle

I s těmito rozměry dokázal nosič plout rychlostí 33,6 uzlu (62 km/h), a to díky spojení hned osmi reaktorů A2W značky Westinghouse. Mimo jiné právě díky tomuto druhu pohonu vydržela legendární loď ve službě přes půl století a do penze putovala teprve roku 2012. Ve snaze posílit operační schopnosti námořnictva svého nejbližšího spojence předal Washington technologii jaderného pohonu Velké Británii, zato konstruktéři v Sovětském svazu, Francii nebo Číně na ní museli pracovat samostatně.

Pokračování: Nevyzpytatelné atomy ve službách námořníků: Plavidla na jaderný pohon (2) (vychází ve čtvrtek 18. února)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907