Neznámý mikrokoskos: Příšery z cizích světů okem elektronového mikroskopu

20.04.2020 - Marek Telička

Rastrovací elektronový mikroskop dokáže prostřednictvím pohyblivého svazku elektronů zachytit nepatrné detaily. Titěrný hmyz se proto na výsledných snímcích může jevit jako hrozivé monstrum

<h3>Predátor s jedovatým skusem</h3><p><strong>Stonožka škvorová</strong> <em>(Lithobius forficatus)</em> je aktivním lovcem, jenž svoji oběť zabíjí pomocí jedovatých čelistí – vlastně jde o přeměněné přední končetiny. Tento druh stonožky je 20–35 mm dlouhý a má 15 párů nohou.</p>

Predátor s jedovatým skusem

Stonožka škvorová (Lithobius forficatus) je aktivním lovcem, jenž svoji oběť zabíjí pomocí jedovatých čelistí – vlastně jde o přeměněné přední končetiny. Tento druh stonožky je 20–35 mm dlouhý a má 15 párů nohou.

<h3>Krasavice v krajkovém závoji</h3><p>Síťnatky jsou početnou skupinou hmyzu z řádu polokřídlých <em>(Hemiptera)</em>, na světě žije pravděpodobně kolem 2 000 druhů. Většinou jsou kolem 3 mm velké a i při této velikosti jsou zřetelně síťkované nebo krajkovité. Na snímku jeden z druhů síťnatek bez konkrétního určení.</p>

Krasavice v krajkovém závoji

Síťnatky jsou početnou skupinou hmyzu z řádu polokřídlých (Hemiptera), na světě žije pravděpodobně kolem 2 000 druhů. Většinou jsou kolem 3 mm velké a i při této velikosti jsou zřetelně síťkované nebo krajkovité. Na snímku jeden z druhů síťnatek bez konkrétního určení.

<h3>Bojovníci s prostředím</h3><p>Mravenci žijí prakticky všude na Zemi, snad jen s výjimkou těch nejpustších a nejchladnějších oblastí. Díky sociálnímu způsobu života jsou vůbec nejhojnějším hmyzem na Zemi a i jejich druhová variabilita je velmi bohatá. Na světě je známo kolem 12 500 mravenčích druhů. Na snímku blíže neurčeného mravence jsou krásně vidět barevně odlišené složené oči, tykadla i mohutná kusadla.</p>

Bojovníci s prostředím

Mravenci žijí prakticky všude na Zemi, snad jen s výjimkou těch nejpustších a nejchladnějších oblastí. Díky sociálnímu způsobu života jsou vůbec nejhojnějším hmyzem na Zemi a i jejich druhová variabilita je velmi bohatá. Na světě je známo kolem 12 500 mravenčích druhů. Na snímku blíže neurčeného mravence jsou krásně vidět barevně odlišené složené oči, tykadla i mohutná kusadla.

<h3>Konzervativní nosatci</h3><p>Nosatcovití <em>(Curculionidae)</em> jsou často považováni za nejpočetnější čeleď brouků s více než 40 000 popsaných druhů. Ve skutečnosti ještě více druhů obsahují čeledi lumkovitých <em>(Ichneumonidae)</em> a drabčíkovitých <em>(Staphylinidae)</em> – v obou případech kolem 60 000 druhů. Výrazným znakem nosatců je dlouhý nos s malými tykadly. Jsou téměř výhradně býložraví a často žijí pouze na jednom hostitelském druhu. Na snímku jeden z druhů nosatců bez konkrétního určení.</p>

Konzervativní nosatci

Nosatcovití (Curculionidae) jsou často považováni za nejpočetnější čeleď brouků s více než 40 000 popsaných druhů. Ve skutečnosti ještě více druhů obsahují čeledi lumkovitých (Ichneumonidae) a drabčíkovitých (Staphylinidae) – v obou případech kolem 60 000 druhů. Výrazným znakem nosatců je dlouhý nos s malými tykadly. Jsou téměř výhradně býložraví a často žijí pouze na jednom hostitelském druhu. Na snímku jeden z druhů nosatců bez konkrétního určení.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907