Historii lidstva lemuje vývoj stále dokonalejších a účinnějších zbraní včetně těch nejhrozivějších – nukleárních, radiologických a chemických. Nicméně v hlavách expertů se objevují plány na využití dalších prostředků, které by mohly vyhladit podstatnou část lidské populace
Vedle zvěstí o laserových superzbraních vyvolávají znepokojení například prostředky genetické či etnické. Jedná se o podtypy tradičních chemických, biologických a toxických zbraní, které by ničily pouze specifickou strukturu DNA. Jejich účelem je zacílit biologické a toxické účinky na specifické rasy a národy.
Předchozí část: Nové cesty ke konci světa: Vývoj tajných zbraní hromadného ničení (1)
Destruktivní následky by tak nastaly v různých multietnických společnostech a daly by se směrovat proti okolním národům bez toho, aby došlo k ohrožení populace vlastního etnika či rasy. O případném vývoji „etnických bomb“ státy i nevládní aktéři mlčí.
Užití těchto zbraní zapovídá Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (Biological Weapons Convention, BWC) z roku 1972. Nicméně podle některých informací jejich vývoj probíhá. Na konspiračních webech se objevila podezření na to, že ptačí chřipka (dominantně spjatá s virem H5N1) byla pokusem s genetickou zbraní, protože zasáhla především asijské obyvatelstvo.
Americký expert Jose-Luis Sagripanti stopoval vývoj etnických zbraní oklikou. V roce 2014 se v článku v časopise CBRNe World zaměřil nejprve na to, jaké státy mají nejvýznamnější vědecké výstupy v genetickém inženýrství. Podle pokroku v dané oblasti lze usuzovat i na schopnost přetvoření běžných poznatků na vojenské využití. Na prvním místě se objevily USA následované Japonskem, Německem, Velkou Británií a Čínou. Zajímavější žebříček sestavil na základě toho, když nárůst vědeckých výstupů vztáhl k vývoji národního hospodářství. Tím zjistil, jak je důležité pro jednotlivé státy investovat prostředky do genetického výzkumu. Zde se již na prvním místě ocitlo Japonsko, za ním Izrael, Čína, Brazílie a Jižní Korea.
Není obtížné přejít ke spekulacím, proč by se výše zmíněným „premiantům“ hodily genetické zbraně. Japonsko i Jižní Korea se perspektivně obávají čínské expanze a Izrael svých arabských sousedů. V článku Sagripanti upozornil na několik pracovišť zajímavých z hlediska zaměření výzkumu, důkazy o vývoji genetických zbraní v nich však neměl. Jednalo se mimo jiné o čínské zařízení BSL-4, izraelský Institut biologického výzkumu v Ness Ziona či Nukleárně-biologicko-chemickou školu tureckých ozbrojených sil v Küçükyalı u Istanbulu. Za rizikové označil i kubánské aktivity v genetickém výzkumu a odvolával se přitom na informace od jednoho uprchlíka z „ostrova svobody“.
Úvahy o využití dalších lidských objevů k hromadnému ničení mají řadu podob. Mimořádného efektu mohou dosáhnout z kosmu svržené předměty podobné umělým meteoritům využívající čistě kinetickou energii, problém však spočívá v jejich přesném zacílení. Probíhaly pokusy s vyvoláním dlouhodobých dešťů k poškození protivníka, s iniciací tornád a dalších forem nasazení „meteorologických zbraní“.
TIP: Démon udržený na řetězu: Použili nacisté během 2. světové války chemické zbraně?
Budoucnost přináší jako velkou hrozbu případné propojení nanotechnologií s umělou inteligencí. Nanotechnologičtí miniroboti s potenciálem k vlastní reprodukci naprogramovaní na ničení objektů protivníka by nakonec mohli zlikvidovat nemalou část výsledků dosavadního snažení lidstva. Včetně jeho vědeckých výstupů na poli tajných zbraní.
Válka Revue
PřírodaPro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)