Obojživelný biomorfní robot Velox si poradí s vodou, pískem, sněhem i ledem

11.12.2018 - Stanislav Mihulka

Obojživelný biomorfní robot Velox používá technologii z přílivové energetiky


Reklama

Roboti v dnešní době pronikají do náročných prostředí. A jejich konstruktéři jim někdy dávají velmi netradiční tvary. Přesně to je případ robota Velox, kterého nedávno postavila newyorská společnost Pliant Energy Systems.

Ve skutečnosti je to důmyslné biomorfní zařízení s pozoruhodným pohybovým systémem, který používá vlnění dvou membrán. Pohyb robota tak do značné míry připomíná pohyb prvoků. Díky těmto membránám se Velox bez větších problémů pohybuje ve vodě, po souši, včetně písku nebo sněhu, a dokonce i po ledě. Pliant Energy Systems použili technologii, která se uplatňuje v energetice, pro získávání energie vln a přílivu.

TIP: Robotická sépie BionicFinWave je specialistkou na plavbu potrubím

Netradiční robot by se mohl uplatnit v rozmanitých aplikacích. Vojáci by ho mohli používat k transportování zásob, léků či munice, třeba v misích na mořském pobřeží. Robota jistě uvítají i záchranáři při práci v obtížném terénu a prospěšný by mohl být i vědcům, například v polárním prostředí, kde je každá pomoc dobrá.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Pliant Energy Systems

  • Zdroj fotografií: Pliant Energy Systems



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pro britské vojáky byl čaj stejně důležitý jako ostatní příděly. Královští dělostřelci obědvají v prvních měsících války. (foto: Profimedia)

Válka

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907