Od brýlí po vodní filtry: 5 méně známých vynálezů, za které vděčíme NASA

29.06.2018 - Vilém Koubek

Program americké vesmírné agentury NASA nedokázal „pouze“ dostat člověka na Měsíc. Do značné míry se také podílí na zlepšování života na Zemi: Pijeme díky němu čistší vodu, lépe se nám sedí i spí a lékaři mohou vrátit ztracený smysl neslyšícím

<h3>Ochrana před škrábanci </h3><p><strong>kdy:</strong> 70. léta 20. století | <strong>kdo:</strong> Ted Wydeven</p><p>Až do roku 1972 se v USA čočky brýlí vyráběly ze skla, a byly tudíž nejen těžké, ale zároveň křehké. Nezřídka se tak stávalo, že se při nehodě roztříštily majiteli do očí. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto nařídil, že sklo musí nahradit trvalejší materiál – a došlo na plast. Jeho povrch se však snadno poškrábal, takže začal technologický hon na řešení nového problému. <strong>Nakonec s ním přišel Ted Wydeven, který pro NASA vyráběl vodní filtr a potřeboval jej pokrýt tenkým plastovým filmem</strong>. Výsledek se ukázal být velmi tvrdý, načež našel uplatnění na hledích přileb a odtud už byl jen krok ke komerčnímu použití na brýlích.</p>

Ochrana před škrábanci 

kdy: 70. léta 20. století | kdo: Ted Wydeven

Až do roku 1972 se v USA čočky brýlí vyráběly ze skla, a byly tudíž nejen těžké, ale zároveň křehké. Nezřídka se tak stávalo, že se při nehodě roztříštily majiteli do očí. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto nařídil, že sklo musí nahradit trvalejší materiál – a došlo na plast. Jeho povrch se však snadno poškrábal, takže začal technologický hon na řešení nového problému. Nakonec s ním přišel Ted Wydeven, který pro NASA vyráběl vodní filtr a potřeboval jej pokrýt tenkým plastovým filmem. Výsledek se ukázal být velmi tvrdý, načež našel uplatnění na hledích přileb a odtud už byl jen krok ke komerčnímu použití na brýlích.

<h3>Kochleární implantát</h3><p><strong>kdy:</strong> 1977 | <strong>kdo:</strong> Adam Kissiah ml.</p><p>Kochleární implantát, tedy elektronické zařízení zaváděné do vnitřního ucha, které neslyšícímu dokáže zprostředkovat sluchové vjemy, nevymyslel Adam Kissiah ml. Prvenství si připsal doktor William House. <strong>Vědec NASA se však zasadil o modernizaci zařízení a jeho propojení s kosmickými technologiemi.</strong> Sám špatně slyšel a nevyhovovalo mu, jak fungují klasická naslouchátka. Bez lékařských znalostí, pouze na základě samostudia, proto <strong>navrhl a ve spolupráci se společností BioStim sestrojil implantát, který lidem pomáhá dodnes</strong>. Firma již sice zanikla, patentovanou technologii však převzala řada dalších. </p>

Kochleární implantát

kdy: 1977 | kdo: Adam Kissiah ml.

Kochleární implantát, tedy elektronické zařízení zaváděné do vnitřního ucha, které neslyšícímu dokáže zprostředkovat sluchové vjemy, nevymyslel Adam Kissiah ml. Prvenství si připsal doktor William House. Vědec NASA se však zasadil o modernizaci zařízení a jeho propojení s kosmickými technologiemi. Sám špatně slyšel a nevyhovovalo mu, jak fungují klasická naslouchátka. Bez lékařských znalostí, pouze na základě samostudia, proto navrhl a ve spolupráci se společností BioStim sestrojil implantát, který lidem pomáhá dodnes. Firma již sice zanikla, patentovanou technologii však převzala řada dalších. 

<h3>Záchranářské nůžky</h3><p><strong>kdy:</strong> 1994 | <strong>kdo:</strong> Hi-Shear Technology Corporation, hasiči a NASA</p><p>Člověku zaklíněnému ve voze po autonehodě může hluk a lomoz masivních hydraulických nůžek, jimiž jej musejí hasiči „vystříhat“, ještě přitížit. Záchranáři spolu s firmou Hi-Shear Technology Corporation a NASA proto <strong>přišli s konceptem vyprošťovacího zařízení, které funguje na základě stejné technologie, jejíž pomocí se raketoplány oddělovaly od svého nosiče</strong>. Místo hydraulických motorů tak nůžky pohánějí drobné pyrotechnické nálože uložené přímo v těle nástroje, který je tudíž lehčí, menší a také tišší. </p>

Záchranářské nůžky

kdy: 1994 | kdo: Hi-Shear Technology Corporation, hasiči a NASA

Člověku zaklíněnému ve voze po autonehodě může hluk a lomoz masivních hydraulických nůžek, jimiž jej musejí hasiči „vystříhat“, ještě přitížit. Záchranáři spolu s firmou Hi-Shear Technology Corporation a NASA proto přišli s konceptem vyprošťovacího zařízení, které funguje na základě stejné technologie, jejíž pomocí se raketoplány oddělovaly od svého nosiče. Místo hydraulických motorů tak nůžky pohánějí drobné pyrotechnické nálože uložené přímo v těle nástroje, který je tudíž lehčí, menší a také tišší. 

<h3>Paměťová pěna </h3><p><strong>kdy:</strong> 1966 | <strong>kdo:</strong> Charles Yost</p><p>V 60. letech 20. století hledal Charles Yost pro NASA materiál pro polstrování sedaček, který by v případě havárie absorboval maximum energie a zvýšil šance posádky na přežití. <strong>Jeho průlomovým objevem se stala umělohmotná pěna, která dokázala vstřebat náraz a posléze se pomalu vracela do původního stavu.</strong> Nakonec se zjistilo, že vynález nejen zajišťuje bezpečí pasažérů, ale také pomáhá lépe rozložit váhu, tudíž se na něm pohodlněji sedí. V roce 1967 založil Yost společnost Dynamic Systems na výrobu pěny, jejíž „pružinový efekt“ od té doby pronikl do mnoha odvětví: Mimo jiné z ní vznikají polštáře či vycpávky do přileb.</p>

Paměťová pěna 

kdy: 1966 | kdo: Charles Yost

V 60. letech 20. století hledal Charles Yost pro NASA materiál pro polstrování sedaček, který by v případě havárie absorboval maximum energie a zvýšil šance posádky na přežití. Jeho průlomovým objevem se stala umělohmotná pěna, která dokázala vstřebat náraz a posléze se pomalu vracela do původního stavu. Nakonec se zjistilo, že vynález nejen zajišťuje bezpečí pasažérů, ale také pomáhá lépe rozložit váhu, tudíž se na něm pohodlněji sedí. V roce 1967 založil Yost společnost Dynamic Systems na výrobu pěny, jejíž „pružinový efekt“ od té doby pronikl do mnoha odvětví: Mimo jiné z ní vznikají polštáře či vycpávky do přileb.

<h3>Vodní filtry</h3><p><strong>kdy:</strong> 70. léta 20. století | <strong>kdo:</strong> NASA, Umpqua Research Company</p><p>K dlouhodobému pobytu ve vesmíru potřebují astronauti mimo jiné vodu, kterou však není efektivní do kosmu ve velkém dopravovat. <strong>NASA proto navrhla systém filtrace H2O: Vznikl ve spolupráci s oregonskou společností Umpqua Research Company a v počátcích využíval hlavně jód</strong>. Řešení se nakonec rozšířilo i mimo orbitu a vydláždilo cestu mnoha novodobým čističkám. Později našla NASA odpověď také na otázku, jak ve vesmíru účinně proměňovat na životadárnou tekutinu lidskou moč. </p>

Vodní filtry

kdy: 70. léta 20. století | kdo: NASA, Umpqua Research Company

K dlouhodobému pobytu ve vesmíru potřebují astronauti mimo jiné vodu, kterou však není efektivní do kosmu ve velkém dopravovat. NASA proto navrhla systém filtrace H2O: Vznikl ve spolupráci s oregonskou společností Umpqua Research Company a v počátcích využíval hlavně jód. Řešení se nakonec rozšířilo i mimo orbitu a vydláždilo cestu mnoha novodobým čističkám. Později našla NASA odpověď také na otázku, jak ve vesmíru účinně proměňovat na životadárnou tekutinu lidskou moč. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907