Otevřená cesta na Vídeň: Byla svedena bitva u Jankova

- Redakce 100+1 historie

<p>Bitva u Jankova (6. března 1645) byla jednou z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Během střetu švédských a císařských vojsk došlo k vypálení všech okolních vesnic, jen Jankov vypálen nebyl.</p>

Bitva u Jankova (6. března 1645) byla jednou z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Během střetu švédských a císařských vojsk došlo k vypálení všech okolních vesnic, jen Jankov vypálen nebyl.

6 . 3 . 1645

Reklama

Několik dní před bitvou u Jankova mělo v jankovském kostele vypadnout z rukou dřevěné sochy sv. Václava kopí a rozlomit se na tři díly. Lidé údajně viděli, jak světec povolil pěst a kopí upustil. Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že císařskému vojsku 6. března 1645 hvězdy nepřály.

Armáda císaře Ferdinanda III. se poblíž středočeského městečka střetla se švédskými jednotkami vedenými generálem Torstenssonem. Poté, co Švédové porazili Dánsko, rozhodl se legendární vojevůdce postupovat na Vídeň. Ve Slezsku ale čekali vojáci císařského polního maršálka Melchiora Hatzfelda.

TIP: Drancování měst Koruny české: Za třicetileté války je vojáci nijak nešetřili

Torstensson proto změnil taktiku a přikázal táhnout přes Čechy, odkud se chtěl dostat do Olomouce a směřovat dále k rakouské metropoli. Tomu musel císař za každou cenu zabránit. A tak se obě znepřátelená vojska střetla u Jankova. Ani pomoc bavorských oddílů císařské straně ale nedokázala výsledek bitvy zvrátit. Krvavý střet, který si vyžádal téměř 7 000 životů, se nesl ve znamení drtivého švédského vítězství.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907