Polští rytíři proti německým tankům: Jak se zrodil mýtus statečných kavaleristů?

16.02.2020 - Redakce Válka Revue

Dlouhá desetiletí se tradovala historka, že polští jezdci-huláni odvážně zaútočili na německé obrněnce s téměř středověkou výzbrojí v podobě šavlí a pík. Tento mýtus mající poukazovat na polskou pošetilost a zaostalost ve věcech vojenských má obdivuhodně tuhý kořínek, a dokonce se objevuje i v seriózní literatuře.

<p>Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům</p>

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům


Reklama

Jezdectvo patřilo v meziválečné době k chloubě polské armády. Byli to právě kavaleristé, kteří během polsko-sovětské války 1919–1921 nesli na svých bedrech větší tíhu bojů. A protože SSSR (se svými širokými pláněmi nejen na západě země) se jevil nadále jako potenciální nepřítel, naznala polská generalita, že je záhodno tento druh vojska nadále rozvíjet.

I když si generálové uvědomovali skutečnosti, že vzhledem k masovému rozšíření a vývoji kulometů zřejmě zlaté věky jezdců pominuly, přesto je považovali za důležitou mobilní součást svých sil. Počítalo se s nimi spíše jako s pěšáky, kterým měl kůň sloužit jako přepravní prostředek. V roce 1934 rovněž došlo ke zrušení pík jako zbraně, šavle však (jako doplňková zbraň vedle karabiny) zůstala. K 1. září 1939, disponovala armáda Rzeczpospolité celkem 11 jezdeckými brigádami (každá o zhruba 7 000 mužích), což činilo zhruba 8 % početního stavu celých ozbrojených sil.

Rodí se legenda

A jak vlastně mýtus o boji kavaleristů vznikl? V den zahájení Fall Weiss, tedy 1. září 1939 došlo ve večerních hodinách v Pomořansku u vsi Krojanty ke střetu 18. hulánského pluku (Pomořanské jezdecké brigády) s postupujícími Němci od 20. motorizované divize.

Poláci (kterým se prý v rukou blýskaly šavle) se doslova vrhli na agresory ve snaze zbrzdit jejich postup a poskytnout tak svým spolubojovníkům čas na stažení. Němci prý vskutku zůstali překvapeni a situaci vyřešila až německá obrněná vozidla, která pálila ze svých kanonů a kulometů a donutila polské kavaleristy k ústupu.

Italský výmysl

Ohledně ztrát i přesnějšího průběhu boje panují dodnes neshody, lze pouze s jistotou říci, že útočící muži utrpěli o něco vyšší ztráty než Wehrmacht a přišli i o velitele pluku plk. Kazimierze Mastalerze. Němci však vytušili propagandistický potenciál této akce a druhý den přivedli na místo uvedené šarvátky italské reportéry. Ukázali jim těla padlých kavaleristů a namluvili jim, že polská jízda zde vyjela s šavlemi a píkami proti německým tankům.

TIP: Druhá světová válka očima účastníků: Vzpomínky na polské tažení

Italové poté měli údajně jako první zvláštní zprávu o boji v Pomořansku. Němci o události natočili rovněž film, který protivníkovo jezdectvo zesměšňoval a dále tento mýtus šířil oficiální cestou. Právě důkladnou propagandistickou „masírkou“ Berlína se tato událost (s upravenými údaji) přetavila v nepravdivou legendu, která – byť ji už dříve různí autoři několikrát vyvrátili – v povědomí veřejnosti silně zakořenila a udržela se téměř do dnešních dnů. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907