Přírodní internet Země: Mohou spolu rostliny komunikovat?

20.07.2017 - Kateřina Helán Vašků

Mají rostliny, podobně jako zvířata, skutečně svoji vlastní řeč?

Houbový internet -<p>K předávání informací mezi houbami dochází díky myceliím čili shlukům vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť.</p>
Houbový internet -

K předávání informací mezi houbami dochází díky myceliím čili shlukům vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť.


Reklama

Rostliny spolu opravdu komunikují, ovšem nikoliv ve smyslu lidské řeči. Odborníci už dlouho vědí, že až 90 % půdních rostlin udržuje vzájemně prospěšné vztahy s houbami, a německý biolog Albert Bernhard Frank žijící v 19. století zavedl pro spojení jejich kořenů s houbami pojem „mykorhiza“. Rostliny houbám zajišťují výživu ve formě sacharidů a ty jim na oplátku pomáhají nasávat vodu, poskytují jim živiny jako fosfor a dusík a celkově posilují jejich imunitní systém. Poslední výzkumy prokázaly, že houby navíc umožňují rostlinám komunikovat, přičemž badatel Paul Stamets hovoří dokonce o „přírodním internetu Země“.

TIP: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi hafanem! Přichází éra mluvících psů?

K předávání informací dochází díky myceliím čili shlukům houbových vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť, přes kterou si mohou vyměňovat dusík, fosfor i uhlík. Prostřednictvím „houbového internetu“ například velké stromy pomáhají těm menším, jež rostou ve stínu a jinak by nepřežily.  

„Houbový internet“ má ovšem, podobně jako ten náš, i svoji temnou stránku: Některé rostliny totiž skrz něj cenné zdroje „kradou“. Například orchidej Cephalanthera austiniae, přezdívaná také „orchidej fantom“, takto pokoutně získává uhlík z blízkých stromů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907