Přírodní internet Země: Mohou spolu rostliny komunikovat?

20.07.2017 - Kateřina Helán Vašků

Mají rostliny, podobně jako zvířata, skutečně svoji vlastní řeč?

Houbový internet -<p>K předávání informací mezi houbami dochází díky myceliím čili shlukům vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť.</p>
Houbový internet -

K předávání informací mezi houbami dochází díky myceliím čili shlukům vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť.


Reklama

Rostliny spolu opravdu komunikují, ovšem nikoliv ve smyslu lidské řeči. Odborníci už dlouho vědí, že až 90 % půdních rostlin udržuje vzájemně prospěšné vztahy s houbami, a německý biolog Albert Bernhard Frank žijící v 19. století zavedl pro spojení jejich kořenů s houbami pojem „mykorhiza“. Rostliny houbám zajišťují výživu ve formě sacharidů a ty jim na oplátku pomáhají nasávat vodu, poskytují jim živiny jako fosfor a dusík a celkově posilují jejich imunitní systém. Poslední výzkumy prokázaly, že houby navíc umožňují rostlinám komunikovat, přičemž badatel Paul Stamets hovoří dokonce o „přírodním internetu Země“.

TIP: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi hafanem! Přichází éra mluvících psů?

K předávání informací dochází díky myceliím čili shlukům houbových vláken, jež propojují blízké rostliny v jednotnou síť, přes kterou si mohou vyměňovat dusík, fosfor i uhlík. Prostřednictvím „houbového internetu“ například velké stromy pomáhají těm menším, jež rostou ve stínu a jinak by nepřežily.  

„Houbový internet“ má ovšem, podobně jako ten náš, i svoji temnou stránku: Některé rostliny totiž skrz něj cenné zdroje „kradou“. Například orchidej Cephalanthera austiniae, přezdívaná také „orchidej fantom“, takto pokoutně získává uhlík z blízkých stromů.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ledoborec Polarstern vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.

Zajímavosti

V prachu se může skrývat rezistence na antibiotika 

Věda

Půlmilionový roj sarančat pustinných (Desert locust) dokáže za jediný den spořádat stejné množství jídla jako 10 slonů, 25 velbloudů nebo 2 500 lidí. Velké roje mohou mít až 80 milionů jedinců.

Revue

Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci

Historie

Požár při testu motorů Reaver.

Vesmír

Jádro oblasti rozšíření kakadu palmového (Probosciger aterrimus) se omezuje na region Nové Guineje a cíp na severu Austrálie.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907