Proč někteří pěvci vyškubávají srst a vlasy savcům?

03.08.2021 - Stanislav Mihulka

Ptáci z příbuzenstva sýkor si rádi vylepšují hnízda zvířecí srstí a lidskými vlasy. Až doposud byli odborníci přesvědčení, že srst ptáci získávají podobně, jako další materiál na stavbu. Zdá se ale, že jej běžně loupí i nicnetušícím živým tvorům…

<p>Sýkora krade srst spící lišce.</p>

Sýkora krade srst spící lišce.


Reklama

Řada druhů pěvců z příbuzenstva sýkor umí pozoruhodnou věc. Dovedou se přiblížit k nic netušícímu savci a velmi nenápadně mu vyškubnou špetku srsti, se kterou pak odletí a použijí ji na stavbu svého hnízda. Odborníci tomuto zvláštnímu chování říkají kleptotrichie a v odborné literatuře bylo doposud popsáno jen pár případů.

Mark Hauber z americké University of Illinois Urbana-Champaign a jeho spolupracovníci nedávno popsali celou řadu dalších pozorování, převážně z videí dostupných online od amatérských  pozorovatelů ptáků. Sýkory na těchto záběrech loupí srst či vlasy koček, psů, lidí a v jednom případě se jejich kořistí stal dikobraz.

TIP: Ptáci jako lidé: Městští opeřenci jsou odolnější vůči stresu než ptáci z venkova

Již delší dobu víme, že mnozí ptáci z čeledi sýkorovitých (Paridae) používají srst, případně vlasy, při stavbě hnízda. Odborníci si dříve mysleli, že jde o srst z mrtvých zvířat nebo vytrženou srst v prostředí, například na rostlinách s ostny. Teď se ukazuje, že srst v hnízdech zřejmě často pochází přímo ze živých tvorů. Ptáci musejí být při loupení srsti velmi šikovní, protože často jde o inteligentní a vnímavá zvířata, která by mohla ptáka při takovém činu snadno ohrozit. Důvody používání srsti ke stavbě hnízd nejsou úplně jasné. Může to ale souviset s izolačními vlastnostmi takového materiálu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907