Skupina amerických vědců přišla se zajímavým vysvětlením, co způsobilo mohutnou erupci vulkánu Kilauea. Na vině byl podle nich dlouhotrvající a intenzivní déšť
Láva vytékající z vulkánu Kīlauea během erupce v roce 2018
Sopka Kilauea na Havajských ostrovech je jedním z nejaktivnějších vulkánů na světě. Její současná erupce zřejmě probíhá nepřetržitě od roku 1983. Počátkem května 2018 Kilauea zahájila výjimečně intenzivní fázi erupce, během které sopka zalila velké území lávou a zničila tam stovky domů. Bouřlivé soptění Kilauey trvalo až do září 2018, kdy se sopka výrazně zklidnila.
Američtí geologové jsou přesvědčeni, že tuto pořádně „horkou“ fázi erupce Kilauey spustily dlouhotrvající a místy až extrémní lijáky, k nimž došlo v měsících předcházejících zmíněné intenzivní erupci. Na ostrově Kauai v jediném dni napršelo přes 126 cm. Klíčovou roli podle vědců sehrál velmi jednoduchý mechanismus. Vlhká hornina se pod tlakem magmatu bortí snadněji než suchá. Nahromaděné magma a vulkanické plyny si pak oslabeným podložím mohly snadněji prorazit cestu k povrchu.
TIP: Vzácný úkaz: Během erupce havajské sopky Kilauea se objevilo lávanádo
Vědci již dříve spojili deště s malým erupcemi páry na sopkách a s vulkanickým zemětřesením. Teď je to poprvé, kdy jsme přistihli déšť, jak ovlivňuje magmatické procesy v nitru sopky. Zdá se, že by načasování a intenzita dešťů mohly hrát významnou úlohu v soptění Kilauey a nejspíš i dalších vulkánů.
University of Miami Rosenstiel School of Marine & Atmospheric Science
PřírodaKterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.
VědaČerná skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.
VesmírBohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.
HistorieHugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.
Zajímavosti<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>
