Skupina amerických vědců přišla se zajímavým vysvětlením, co způsobilo mohutnou erupci vulkánu Kilauea. Na vině byl podle nich dlouhotrvající a intenzivní déšť
Láva vytékající z vulkánu Kīlauea během erupce v roce 2018
Sopka Kilauea na Havajských ostrovech je jedním z nejaktivnějších vulkánů na světě. Její současná erupce zřejmě probíhá nepřetržitě od roku 1983. Počátkem května 2018 Kilauea zahájila výjimečně intenzivní fázi erupce, během které sopka zalila velké území lávou a zničila tam stovky domů. Bouřlivé soptění Kilauey trvalo až do září 2018, kdy se sopka výrazně zklidnila.
Američtí geologové jsou přesvědčeni, že tuto pořádně „horkou“ fázi erupce Kilauey spustily dlouhotrvající a místy až extrémní lijáky, k nimž došlo v měsících předcházejících zmíněné intenzivní erupci. Na ostrově Kauai v jediném dni napršelo přes 126 cm. Klíčovou roli podle vědců sehrál velmi jednoduchý mechanismus. Vlhká hornina se pod tlakem magmatu bortí snadněji než suchá. Nahromaděné magma a vulkanické plyny si pak oslabeným podložím mohly snadněji prorazit cestu k povrchu.
TIP: Vzácný úkaz: Během erupce havajské sopky Kilauea se objevilo lávanádo
Vědci již dříve spojili deště s malým erupcemi páry na sopkách a s vulkanickým zemětřesením. Teď je to poprvé, kdy jsme přistihli déšť, jak ovlivňuje magmatické procesy v nitru sopky. Zdá se, že by načasování a intenzita dešťů mohly hrát významnou úlohu v soptění Kilauey a nejspíš i dalších vulkánů.
University of Miami Rosenstiel School of Marine & Atmospheric Science
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
