Reklama


Propagátor teorie o placaté Zemi „vzlétl do kosmu“: Tvrdé přistání ale přežil

17.04.2018 - Vilém Koubek

Aby potvrdil teorii o ploché Zemi, zamířil nadšený Američan k nebi ve vlastnoručně vyrobené raketě – a překvapivě přežil

<p>Američan Mike Hughes ve vlastnoručně vyrobené raketě odstartoval do kosmu, aby dokázal, že Země je placatá.</p>

Američan Mike Hughes ve vlastnoručně vyrobené raketě odstartoval do kosmu, aby dokázal, že Země je placatá.


Reklama

Zapálený vyznavač teorie o placaté Zemi Mike Hughes se na své „podomácku“ postavené raketě pokoušel vzlétnout již loni v listopadu. Nebezpečný kousek mu však zakázal kalifornský Úřad pro hospodaření s půdou.

Když ovšem dobrodruhovi jeden z jeho kolegů nabídl počátkem tohoto roku soukromý pozemek, startu už nic nebránilo. Do vzduchu se tak Hughes vznesl 25. března, dosáhl zhruba 570 m a poté přistál na padáku. Čumák rakety se rozlomil na dva kusy, neohrožený kutil však svůj let přežil.

TIP: Jen dvě třetiny mladých Američanů věří, že Země je kulatá

Ačkoliv přežil, jeho pokus postrádá smysl, pokud se nechtěl jen „lacině“ ujistit o své pravdě: Zakřivení Země je totiž jasně viditelné až 10 km nad povrchem. Američan nyní slibuje, že příští start uskuteční z plošiny zavěšené na několika horkovzdušných balonech. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907