Pryč od českých nevděčníků: Cesta Jindřicha Zdíka do Jeruzaléma

21.01.2016 - Jiří Jordánek

Panovník se považoval nejen za ochránce církve, ale i jejího pána. Od biskupa se vlastně čekala jen služba, což měl ambiciózní Jindřich záhy zjistit


Reklama

Po silné vládě Vratislava II. nastupovali Přemyslovci jeden po druhém, přičemž rychlý vzestup zpravidla následoval strmý pád. Stabilita pražské vlády byla velice pochybná a o to důležitější roli hrálo moravské biskupství se sídlem v Olomouci. Jindřich Zdík měl o svém programu zcela jasnou představu, která vycházela z neochvějné víry v papežství a touhy vymanit církev z vlivu laiků.

Z Čech do země zaslíbené

První problémy nastaly, když se rozhodl vybudovat kostel v Blansku. Ostře proti se totiž postavil nejen brněnský kníže Vratislav, ale i Konrád Znojemský, který byl Zdíkovým někdejším dobrodincem. To biskup nedokázal pochopit. Jeho raněná duše potřebovala lék, který mohla dostat na jediném místě na světě. V Jeruzalémě. Zdík putoval po souši klasickou trasou Dunaj-Balkán-Cařihrad. Plavební sezóna ve Středomoří totiž trvala od dubna do října, zatímco mezi desátým listopadem a desátým březnem plavba nepřipadala v úvahu. Cesta po souši však téměř vždy předznamenávala komplikace, a ani Zdíkově výpravě neubíhala hladce. Poutníci nabrali velké zpoždění a do cíle nestihli dojít za plánovaných třináct týdnů, ale až na Bílou sobotu. Zmeškali tak značnou část jeruzalémských velikonočních oslav včetně mší na Velký pátek, tedy den ukřižování Krista, který je pro křesťany velmi důležitý. Biskupovi souputníci toho sice litovali, ale museli se s tím smířit. Poklonili se svatým místům a začali chystat odjezd.

Další cesta 

Jindřich však zůstal v Jeruzalémě a zdejší pobyt ho hluboce a všestranně ovlivnil. Z rukou jeruzalémského patriarchy přijal částečku Svatého Kříže, se kterou ten kdysi vyrážel do boje proti nevěřícím. V blízkosti svatých míst prošel hlubokou vnitřní proměnou, když poznal řeholi svatého Augustina a podrobil se jí. Biskup se úspěšně vrátil v polovině roku 1138, ale ještě téhož roku se vydal na další cestu, která ho tentokrát zavedla do Říma. Nezastavilo ho ani pět křížků na jeho hřbetě, ani náročná cesta, ani drastická dieta spojená se vstupem do řádu augustiniánů. Muže jeho energie nemohlo zastavit nic, vždyť ho ještě čekal velký kus práce.

 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 6/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907