Roury se valí do střední Evropy: Budeme mít jako jedni z prvních hyperloop?

20.01.2017 - Stanislav Mihulka

Město Brno usiluje o stavbu středoevropského hyperloopu, který by propojil Prahu, Brno a Bratislavu

Stanice hyperloopu -<p>Bude mezi Českem a Slovenskem jezdit hyperloop?</p>
Stanice hyperloopu -

Bude mezi Českem a Slovenskem jezdit hyperloop?


Reklama

Vysokorychlostní dopravní systém hyperloop s kapslemi v podtlakových rourách teď udělal další malý krůček k realitě. A týká se to i nás.

V současné době pracují na hyperloop tři společnosti: SpaceX, Hyperloop One a Hyperloop Transportation Technologies (HTT). Zástupci HTT v těchto dnech podepsali historickou dohodu s vedením města Brna, podle které vznikne studie proveditelnosti stavby hyperloopové dráhy mezi městy Praha, Brno a Bratislava.

Podle starosty Brna Petra Vokřála by spojení Brna s Prahou a snad i s Bratislavou hyperloopem přivedlo do našich končin novou éru dopravy, a také inovace a pracovní příležitosti.

Prozatím neexistuje žádný funkční prototyp hyperloopu. A mezi odborníky panují obavy o reálnost takového dopravního systému, hlavně pokud jde o jeho cenu.

TIP: Vysokorychlostní dráha Hyperloop možná spojí Bratislavu s Vídní

Pokud by se ale stavba hyperloopu doopravdy uskutečnila a systém fungoval, tak by se cesta mezi Brnem a Bratislavou zkrátila z dnešních 1,5 hodiny na pouhých 10 minut. Hyperloop by se totiž měl řítit rychlostí až 1 220 kilometrů za hodinu. A to rozhodně stojí za pokus.

  • Zdroj textu:

    Hyperloop Transportation Technologies, AFP

  • Zdroj fotografií: Hyperloop Transportation Technologies

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907