Polynéská Samoa: Pravda a mýty o ostrovech volné lásky

25.08.2016 - Jana Tržilová

Samoa je proslulá jako místo, kde se mimomanželské tělesné svazky posuzují velmi shovívavě. Skutečnost je trochu jiná, ale rozhodně ne méně zajímavá

Jede se rybařit -<p>Rybolov je hlavním zdrojem příjmů asi třetiny obyvatel. Možná i proto jsou v restauracích plody moře poměrně drahé</p>
Jede se rybařit -

Rybolov je hlavním zdrojem příjmů asi třetiny obyvatel. Možná i proto jsou v restauracích plody moře poměrně drahé


Reklama

Převážnou část Západní Samoy tvoří hornaté ostrovy sopečného původu Savaii a Upolu, k nimž patří sedm menších ostrovů. Podnebí je tu vlhké a rostou zde převážně tropické stálezelené pralesy. Hospodářství je založeno na zemědělství a rybolovu, negramotnost je podle oficiálních údajů nulová. Takto alespoň popisují ostrovní stát encyklopedické slovníky. Pro mě Samoa znamená především miliony hvězd pod širým nebem a kokosové palmy, v jejichž stínu zapomenete, že někde ve světě vrcholí ekonomická krize.

Návštěva je dar

Mezi hlavní samojské atrakce patří dům Roberta L. Stevensona, Baha'i Temple, chrám indické sekty Baha´i, kterých je údajně jen osm na celém světě, a Papasaea Sliding Rocks (přírodní skluzavky na velkých kamenech). Mně ale zajímali hlavně lidé, jejich zvyky a obyčeje. Proto jsem většinu času trávila ve vesničkách, doslova chodila z odbydlí do obydlí, ťukala na dveře, ptala se jestli mohu dál a pokud to jazyková bariéra dovolila, klábosila jsem s nimi, o čem to šlo. A při té příležitosti jsem fotografovala. Místní mě bez problémů zvali dál a na konci setkání mi poděkovali za návštěvu. Jako by by byli šťastní, že jsem překročila jejich práh.

Telefonní diplomat ze Štětína

Ostrovní stát se svými zhruba 220 000 obyvatel leží na druhé straně zeměkoule, v západní části souostroví Samoa ve střední části Tichého oceánu. Od Prahy ho dělí 24 letových hodin a 12 časových pásem. Když jsme letěli z Nového Zélandu, dostávali jsme se přes mezinárodní datovou čátu, kde je včera dnes a dnes zítra, a to doslova. Na Samoi je totiž ten samý čas jako na Novém Zélandu, ale o den dříve.
Politika tu nikoho nezajímá, ani v místních novinách se o ní nepíše.

Přesto Samoa pochopitelně nějaké politiky má. Podle ústavy je parlamentní demokracií, ale ve skutečnosti tu vládne náčelnická aristokracie. Doživotní hlavou státu je Malietoa Tanumafili II. Ministr financí a zastupující ministerský předseda, jehož rodina pochází ze Štětína, se jmenuje Misa Telefoni Reclaff. Misův děd žil většinu času v Berlíně a v roce 1906 přivezl z pověření Německé říše na Samou první telefon. Hned na to se oženil se Samoankou, v Berlíně sbalil svých pět švestek a koupil na ostrovech farmu. Do rodiny přinesl titul Telefoni.

Jak je to s volnou láskou?

Samoánský ministerský předseda ovšem není jen politikem, ale taky spisovatelem. Z jeho pera vzešel například román o volné lásce s názvem Love and Money (Láska a peníze). Asi ne náhodou si Reclaff zvolil zrovna tento námět, neboť volnou láskou je jeho země pověstná. Podle autora knihy se ale realita vzdaluje od představ Evropanů. „Na Samoi není žádný bezuzdný život. Například moje hrdinka Sieni vstupuje do manželství jako panna, i když moc dobře ví, co je orální sex,“ nechal se slyšet ministerský předseda. „A mé dospělé dcery byly některými pasážemi v knize zděšené. Pro samojské ženy je totiž panenství a manželství pořád velmi důležité.”

TIP: Tilicho Lake a Dhaulagiri aneb Přes nejvyšší jezero světa

Že by to s tou volnou láskou na ostrovech nebylo tak žhavé? Známý mého známého ji chtěl při svých cestách Polynésií vyzkoušet na vlastní kůži. Teprve poté, co se ho vybraná ostrovanka chystala nejdříve představit celé své rodině včetně bratrů a sester, od svého záměru odstoupil.

A co v literatuře stále často zmiňovaná praktická výuka žen v sexuálních dovednostech? Podle cestovatele a etnologa Miloslava Stingla ji měli na starost starší a eroticky zběhlejší muži – trochu zarážející je, že tuto roli často přebíral strýc dívky. Jindy se učiteli stávali muži, kteří měli mimořádnou potenci a erotickou výkonnost. Naučit se sexuálním dovednostem od zkušenějšího partnera je podle sexuologů ten ideální způsob a Samoané, zdá se, v tomto směru drží prvenství. Dávám se na toto téma do řeči s jedním z místních, ptám se ho, kolik má dětí. Že prý osm. Čtyři s manželkou, čtyři s „kamarádkou“. To asi mluví za vše. A i tomu se dá říkat volná láska.

Společnost má přednost

Listuji si v NEWS, což jsou místní dvojjazyčné noviny a marně se snažím soustředit na dešifrování samojštiny. „Děkuji“ se řekne „ Fa’afetai“, „Sbohem“ je „Tofa,“ vysvětluje mi milý a docela tlustý Samoan s placatým nosem. Jmenuje se Talu a na sobě má lavalava – zavinovací sukni, která ještě zesiluje dojem mohutnosti. Jeho filosofií je: mám, jsem šťastný, nemám, jsem také šťastný. Spěchat je pro něj téměř tabu a úsměv skoro povinností. Takoví jsou tady všichni, spokojení a šťastní – alespoň na mě tak působí.

Na ostrově zůstávají odemčené domy i auta. Většinou ani není co zamknout. Tradiční samojské obydlí, takzvané fale, je dřevený domeček bez pevných stěn, s ručně vyráběnými vytahovacími rohožemi mezi nosnými kůly. Ty se na noc stáhnou a ráno zase vytáhnou. Dnes rohože často nahrazuje igelitová plachta a tradiční doškové střechy vlnitý plech. My jsme se ubytovali v jednom z nich, a to přímo na pláži. Z postele jsme viděli na oceán, za přílivu byla voda metr od vchodu. Když foukal vítr, na střechu nám bubnovaly palmové listy. Když pršelo, byl to pěkný rachot, protože špička doškové střechy byla z vlnitého plechu.

„Dá se tady přežít?,” ptám se Talua. “Ale dá. Nesmíte se na to tady dívat očima vás ze západu. Vy jste individualisté, tvrdě mezi sebou soutěžíte a když se vám to nelíbí, odstěhujete se někam jinam. Ale tady u nás máme málo místa, my spolu musíme umět vyjít. Proto skupina, rodina, společnost přijdou první a jedinec až potom.“

Když stačí jen málo

Samoané jsou velice soběstační. Každá rodina totiž pěstuje dostatek zeleniny a ovoce. Ryby jsou v moři a prasata, která ke každé rodině patří, se starají o to, aby na nedělním stole bylo vždy dost vepřového. Mladí ostrované jsou proslulí svou neobvykle urostlou a svalnatou postavou, ostatně ve světě jsou vyhledávanými adepty do ragbyových týmů. Peníze tady nejsou, jak je u výměnného obchodu obvyklé, nutné. Může se stát, že by si někdo chtěl koupit luxusní majetek. Ale k čemu by byl ještě třetí televizor ve vesnici, když jsou už k dispozici dva – u starosty a u faráře, domy jsou otevřené a dívat se může každý?

Stejné pravidlo platí pro dva automobily v jednom sídlišti. Ty patří přirozeně knězi a nejdůležitějšímu Matai, což je obdoba našeho starosty, kterého má každá vesnice. Dojde-li k porodu, je z pick-upu sanitka. Když je třeba dovézt stavební materiál, pak je z vozidla náklaďák. Pro osobní dopravu existují barevné autobusy, které každou vesnici spojují s hlavním městem. Hlad je na Samoi cizí slovo, pro termín „krást“ neexistuje žádný překlad. Zato touha musí být typický polynéský výraz.


Rady do batohu

Jak se tam dostat

Nejlépe letadlem z Austrálie nebo Nového Zélandu, odkud cesta trvá zhruba tři hodiny. Během letu doporučuji sledovat informace, které si můžete naladit i na obrazovce na sedadle před vámi. Zhruba v polovině letu totiž budete překonávat mezinárodní datovou hranici a najednou se ocitnete ve stejné hodině včerejšího dne.

Měna

Samojská tala (WST). Jedna setina taly se nazývá sene. Názvy tala a sene jsou místními ekvivalenty pro slova dolar a cent. Značka pro talu je $, ale pro rozlišení od jiných měn se před tento znak dávají písmena WS (WS$). Za jeden novozélandský dolar (12 Kč), dostanete 1,85 tala. Jeden tala je ekvivalentem zhruba sedmi korun.

Ceny

Ceny jsou na Samoi velmi přijatelné. Litr benzínu koupíte za dvě tala, což je asi 14 Kč. Kilo tropického ovoce vyjde na 12 Kč.

Jak tam cestovat

Nejlépe pronajatým autem. Můžete zkusit i místní autobusy. Ty ale bývají přeplněné k prasknutí a lidé si sedají nejen vedle, ale i na sebe – a to i ti, kteří se neznají. Jestliže se tedy nezdráháte posadit si na klín nějakého sympatického Samoánce, hurá do toho :-)

Na obou hlavních ostrovech je asi 790 km zpevněných a 330 km nezpevněných silnic. Na ostrove Savaii je zpevněná cesta jen kolem ostrova podél pobřeží, na Upolu je krom okružní cesty možnost průjezdu po dvou silnicích napříč ostrovem (sever–jih). Doprava mezi oběma ostrovy je zajištěna trajekty (cca každé 2 hodiny) nebo letecky.

K 7. září 2009 došlo v zemi k zásadní změně – vláda změnila dopravní pravidla na jízdu vlevo. Argumentem bylo, že změna umožní obyvatelům dovážet levnější vozy z Austrálie a Nového Zélandu.

Co byste měli vědět

Každá žena nosí za uchem květinu. Je-li za uchem levým, znamená to, že je dívka stále svobodná. Květina za uchem pravým varuje případné nápadníky, že tady už nepořídí. Co se pohřbívání týče, na Samoi neexistují hřbitovy, které známe u nás. Své příbuzné si rodina pohřbívá přímo u domu. U každého stavení najdete jeden až dva honosně ozdobené hroby.

Doporučená doba návštěvy

Nejpříznivější měsíce k návštěvě jsou prosinec až únor. Od března začíná období dešťů, kdy odpoledne občas sprchne, ale hned nato vyjde sluníčko. Na území státu obecně panuje tropické podnebí – teplé a vlhké, ovlivněné jihovýchodními pasáty z Tichého oceánu. Průměrné teploty vzduchu se pohybují od 25 °C v červenci do 27 °C v lednu. Průměrný roční úhrn srážek činí 3 200 mm. Pozor na ničivé tajfuny, které se ostrovy občas přeženou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda 2009/11

  • Zdroj fotografií: Jana Tržilová

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Než Zdena zjistila, co se děje s jejím tělem a duší, uběhlo mnoho let. Narodila se s rozštěpem šourku. Znamená to, že jeho pohlavní orgány se více podobaly ženským, ačkoliv byly mužské.

Zajímavosti

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Vesmír

DiMaggigo poslední slova prý zněla: „Konečně zase uvidím Marilyn!“

Historie

Snímek z kalifornské Santa Clarity kde v listopadu 2019 šestnáctiletý střelec Nathaniel Berhow zabil dva studenty a další tři spolužáky postřelil.

Věda

Červeně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.

Příroda

Sto tisíc křížů

Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia MorozCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907