Reklama


Samota a sociální izolace škodí zdraví jako patnáct cigaret denně

16.12.2017 - Stanislav Mihulka a Jaroslav Petr

Vyčerpání, stres nebo větší náchylnost k chřipkám. To jsou jen některé negativní dopady „nemoci” zvané osamělost, kterou trpí čím dál víc lidí ve vyspělých zemích. Nové studie odhalily, co všechno se s člověkem děje, když se cítí být „mimo tlupu”

Osamělí lidé mají více aktivováno „centrum strachu“ v části mozku zvané amygdala. Celkem nevinné podněty, kterých si jiní lidé ani nevšimnou, v nich pak mohou vzbudit pocity ohrožení.
Osamělí lidé mají více aktivováno „centrum strachu“ v části mozku zvané amygdala. Celkem nevinné podněty, kterých si jiní lidé ani nevšimnou, v nich pak mohou vzbudit pocity ohrožení.

Reklama

Řeč statistik je nesmlouvavá. Osamělí lidé se dožívají nižšího věku a čelí vyššímu riziku vzniku kardiovaskulárních a infekčních chorob a duševních nemocí, zejména deprese. Ze statistik vyplývá, že osamělost zkracuje život podobně jako kouření a dokonce více než obezita a nízká fyzická aktivita.

Sám uprostřed velkoměsta

Jak ukazují nové výzkumy, nejdůležitější není skutečný počet známých a přátel, ale subjektivně vnímaná síla pocitu osamění. Strážce majáku se paradoxně může cítit méně osamělý než obyvatel rušného města.

Podle amerického psychologa Johna Cacioppa z University of Chicago, který se negativními dopady osamění na lidské zdraví soustavně zabývá, „samota vůbec není to, zač ji lidé považují, a je mnohem důležitější, než si většina z nás myslí.“

TIP: Riziko života u dálnic: Lidé v jejich blízkosti častěji trpí demencí

Podle zprávy britských odborníků jen ve Spojeném království trpí samotou asi 9 milionů lidí. Vědci přitom tvrdí, že samota na lidské tělo působí podobně, jako kouření 15 cigaret denně. Organismus člověka, který se cítí osamělý, prodělává celou řadu zásadních změn, které mají jeden společný rys – uvádějí tělo do stavu pohotovosti. Osamělí lidí mají například stažené stěny tepen. Takto vyvolané zúžení má za následek zvýšený krevní tlak. Srdce pak musí podávat vyšší výkon, což prohlubuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. 

Chřipky a bolavé srdce 

Zásadní bylo zjištění, že samota výrazně zasahuje do funkcí imunitního systému – její nositelé mají totiž zvýšenou aktivitu některých genů podílejících se na zánětlivých reakcích. Zároveň zrádné osamění potlačuje aktivitu genů, jež chrání organismus před virovými chorobami. Samotáři tak častěji onemocní rýmou, chřipkou ale i tak závažným virovým onemocněním, jako je AIDS

Je ovšem nutno dodat, že tyto změny imunitního systému jsou typické pro chronicky osamělé jedince, kteří již pocitu vykořenení zcela propadli. 

Boj o přežití

Lidé trpící pocitem osamění mají silně aktivovánu část nervového systému označovanou jako sympatický nervový systém nebo zkráceně sympatikus. Tento systém se uvádí do pohotovosti v případech ohrožení, kdy se naši předkové rozhodovali mezi útěkem a bojem. 

Člověk podvědomě vnímá osamělost jako hrozbu stejného kalibru, jako setkání s nebezpečnou šelmou nebo příslušníky cizí, nepřátelské tlupy. Evolučně dává taková reakce organismu na osamění smysl. Naši dávní předkové žili v malých tlupách a byli závislí na spolupráci s ostatními jejími členy. Organismus osamělého pravěkého člověka byl proto uveden do stavu krajní pohotovosti. Rozběhly se v něm naplno mobilizační procesy, s jejichž pomocí se mohl vrátit zpět do bezpečí tlupy.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost, IFL Science

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907