Sečteno a podtrženo: Naše planeta dokáže uživit jen 3,4 miliardy lidí

23.01.2020 - Stanislav Mihulka

Pokud se chceme v příštích desetiletích uživit, bude to chtít řadu změn v zemědělství.

<p>Uživíme se?</p>

Uživíme se?


Reklama

Kolik lidí vlastně dokáže uživit Země? Podle nové analýzy globálního systému potravin se na Zemi za stávající situace bez problémů nají jen 3,4 miliardy lidí, aniž by přitom naše civilizace musela překračovat stanovené bezpečnostní limity pro udržitelný rozvoj planety. Z toho je možné odvodit, že tyto limity v dnešní době překračujeme.

Ze stejné analýzy ale zároveň plyne, že když v našem zemědělství a péči o krajinu uděláme několik klíčových změn, měla by Země uživit mnohem více lidí a přitom udržet životní prostředí v dobrém stavu. Jde například o omezení hnojení dusíkatými hnojivy v oblastech, kde se hnojí příliš. To se podle vědců týká například některých částí východní Číny a střední Evropy.

TIP: Planeta masožravců: Kolik zvířat sní průměrný člověk za svůj život

Pokud k takovým změnám ještě významně omezíme produkci odpadu z jídla a spotřebu tradičně vyráběného masa, mohla by Země podle odhadů uživit asi 10,2 miliardy lidí. To je o něco více, než kolik odborníci předpovídají pro rok 2050. Tyto analýzy jsou ovšem založeny na předpokladu, že se naše planeta neoteplí o více než 1,5 °C, což se dnes nezdá příliš reálné. Zároveň ale také neuvažují nové technologie, jako je editace DNA plodin nebo třeba využívání solární energie. Ty by přitom naštěstí mohly celou situaci dramaticky změnit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907