Smutný osud Jana Opletala

17.11.2015 - Dagmar Kulaviaková

Okupace Československa a vznik Protektorátu Čechy a Morava zasadily národní hrdosti citelnou ránu. Události však měly nabrat ještě dramatičtější spád, který naznačil, jakým směrem se bude další život v zemi ubírat

<p> Pamětní deska Jana Opletala v Jenštejnské ulici v Novém Městě v Praze.</p>

 Pamětní deska Jana Opletala v Jenštejnské ulici v Novém Městě v Praze.


Reklama

Mohl z něj být úspěšný lékař, místo toho jej všichni znají kvůli jeho nešťastnému osudu. Janu Opletalovi, studentovi pražské lékařské fakulty, bylo čtyřiadvacet let. Stejně jako tisíce jiných chtěl i on při výročí vzniku Československa 28. října 1939 vyjádřit svůj nesouhlas s německou okupací. Nacisté ale proti demonstrantům tvrdě zakročili.

Při bojích byli vážně postřeleni dva lidé – pekařský pomocník Václav Sedláček a Jan Opletal. První zemřel již během převozu do nemocnice, druhý byl sice operován, ale 11. listopadu zranění rovněž podlehl.

V den pohřbu 15. listopadu 1939 se s Janem přišly rozloučit tisíce studentů. Setkání opět přerostlo v protinacistickou demonstraci. Hitler rozhodl rázně zakročit, 17. listopadu 1939 Němci uzavřeli české vysoké školy. Na dvanáct set studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět funkcionářů studentských organizací bylo popraveno. Každodenní život v Protektorátu získal nový smutný rozměr.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907