Sonda DART změnila trajektorii dvojice planetek kolem Slunce a ukázala možnosti obrany Země

Vesmír Martin Reichman 10.03.2026

Cílený náraz sondy DART do planetky Dimorphos měl změnit její oběh kolem většího Didymosu. Nová analýza ale ukazuje, že lidstvo poprvé změnilo i dráhu obou těchto planetek kolem Slunce.




V září roku 2022 provedla americká vesmírná agentura NASA experiment, který se zapsal do dějin kosmického výzkumu. Sonda mise DART (Double Asteroid Redirection Test) cíleně narazila do planetky Dimorphos. Cílem experimentu bylo otestovat, zda je možné změnit dráhu kosmického tělesa a tím se v budoucnu bránit potenciálně nebezpečným vesmírným objektům.

Už první analýzy ukázaly, že experiment fungoval: náraz dokázal změnit pohyb cílové planetky. Nová studie však odhalila ještě překvapivější důsledek – lidstvo poprvé v historii změnilo oběžnou dráhu objektu putujícího kolem Slunce.

Didymos a Dimorphos

Terčem experimentu nebyla jedna planetka, ale hned dvojice těles. Menší objekt jménem Dimorphos obíhá kolem větší planetky Didymos, a společně tak tvoří binární systém. Primárním cílem sondy DART byl zhruba 177 metrů velký Dimorphos, který se při srážce pohyboval rychlostí přibližně 22 530 kilometrů za hodinu. Cílem bylo zjistit, zda takový náraz dokáže změnit dráhu menšího asteroidu kolem jeho většího partnera.

Výsledek byl okamžitý a zřetelný. Náraz zpomalil oběh Dimorphosu kolem Didymosu zhruba o 33 minut, což potvrdilo, že podobná metoda by mohla v budoucnu pomoci odklonit asteroid mířící k Zemi.

Překvapení po letech

Nová analýza publikovaná v časopise Science Advances však přinesla ještě zásadnější zjištění. Zpomalení oběhu Dimorphosu totiž způsobilo, že se nepatrně změnila celková dráha celé dvojice asteroidů kolem Slunce. Lidstvo tak poprvé v historii dokázalo změnit heliocentrickou dráhu přirozeného kosmického tělesa.

Výzkumníci zjistili, že oběžná rychlost systému kolem Slunce se po nárazu změnila přibližně o 12 mikrometrů za sekundu. Na první pohled jde o zanedbatelnou hodnotu, v astronomických měřítkách ale představuje významný posun.

Změřit tak nepatrnou změnu nebylo jednoduché. Vědci zkombinovali radarová měření s pozorováním okamžiku, kdy dvojice asteroidů procházela před Sluncem. Díky tomu mohli porovnat dráhu systému před nárazem sondy DART a po něm. Výsledky ukázaly, že přibližně dvouletý oběh asteroidů kolem Slunce se zpomalil asi o 11,7 mikrometru za sekundu, což odpovídá změně zhruba 370 metrů za rok.

(zdroj videa: NASA, CC BY-SA 4.0)

Samotná sonda DART nebyla jediným zdrojem energie, který změnil dráhu asteroidu. Při nárazu se z Dimorphosu uvolnilo velké množství hornin, prachu a dalších úlomků. Tento materiál působil jako jakýsi reakční proud, který asteroid ještě více postrčil. Vědci tomu říkají „faktor zesílení hybnosti“. Podle vedoucího autora studie Rahila Makadii tento efekt téměř zdvojnásobil sílu nárazu samotné sondy. 

Velký krok pro planetární obranu

Během analýzy se také vědcům poprvé podařilo odhadnout hmotnost obou asteroidů zvlášť. Tyto nové údaje mohou být důležité nejen pro obranu planety. Znalost hmotnosti a hustoty obou asteroidů může pomoci vědcům lépe pochopit jejich vnitřní strukturu. Podle odborníka Masatošiho Hirabajašiho z Georgijského technologického institutu je to klíč k pochopení toho, jak takový binární asteroid vůbec vznikl.

Výzkum však zdaleka nekončí. Už brzy by měly být k dispozici další důležité informace díky evropské misi Hera, která k binárnímu systému zamířila na podzim roku 2024 a k Dimorphosu by měla dorazit již letos v listopadu. Vědci věří, že sonda bude schopná zblízka prozkoumat důsledky nárazu sondy DART – včetně kráteru, který při srážce vznikl.

Rahil Makadia očekává, že tato data budou mimořádně cenná. „Jakmile získáme měření ze sondy Hera, budeme moci naše výsledky ověřit z úplně nezávislého zdroje a možná je ještě dále rozšířit,“ věří Makadia.

Experiment DART tak představuje důležitý milník. Přestože změna rychlosti planetek je extrémně malá, dokazuje, že lidstvo dokáže aktivně zasahovat do pohybu kosmických těles. A právě taková schopnost by jednou mohla rozhodnout o tom, zda se Země dokáže ochránit před potenciálně katastrofální srážkou.


Další články v sekci