Souboj plání smrti: Sahara vs. Gobi

17.04.2016 - Vilém Koubek

Pouště patří k nejkrutějším místům na Zemi. Která z naší dvojice je však extrémnější: gigantická a výjimečně suchá Sahara, nebo vysoko položené Gobi, kde se nesnesitelná vedra střídají s třeskutými mrazy?


Reklama

Nekonečná Sahara

Se svými bezmála deseti miliony čtverečních kilometru je Sahara nejrozlehlejší písečnou pouští světa – pokrývá teritorium srovnatelné s územím Číny nebo Spojených státu amerických. Zatímco na severu ji ohraničuje Středozemní moře, jižní okraj tvoří stepní pás Sahel, jenž se neustále posouvá kvůli kácení stromu a přetěžování půdy.

Duny jen výjimečně

Převážnou část Sahary tvoří tzv. hamada, tedy pustina posetá štěrkem a kameny. Obrovské písečné duny tam najdete pouze ojediněle. Pokud už ale na nějakou narazíte, může být vysoká i přes 180 metrů. V krajině se objevují také pískem ošlehané skály a různé kamenné formace. Nejvyšší bod Sahary – štítový vulkán Emi Koussi na severu Čadu - ční až do 3 445 metrů nad mořem.

Saharské řeky jsou většinou pouze sezonní – samozřejmě s výjimkou Nilu, který protéká celou pouští na východě Afriky až k břehům Středozemního moře. Absence vodních ploch jde ruku v ruce s průměrným množstvím srážek. V nejsevernější části Sahary napadne díky Středozemnímu moři zhruba 100–250 milimetrů ročně. Východní a extrémně suché pláně však každoročně pohltí jen necelý 1 milimetr vody a podobný trend převládá i ve zbylých lokalitách daleko od moře, kde spadne méně než 20 milimetrů.

Mráz uprostřed pouště

Průměrná teplota saharského ovzduší se po většinu roku pohybuje mezi 38 až 40 °C. V noci se ukazatel teploměru zastavuje mezi 13 a 20 °C; obzvlášť v zimních měsících a ve vyšších polohách však může klesnout až pod bod mrazu.

Proměnlivé Gobi

Asijská poušť Gobi se rozkládá na výrazně menší ploše než Sahara – její velikost lze srovnat s teritoriem Peru nebo Čadu. Ovšem i tato poušť se postupně rozrůstá, což pociťuje hlavně jižní Čína, která navíc k jejímu rozmachu neblaze přispívá kácením lesů, plýtváním vodou a nešetrným hospodařením. Gobi si na úkor čínského území každoročně přisvojí až 3 600 km², a to navzdory zalesňovací iniciativě nazvané Velká zelená zeď, jež se suchem bojuje již od roku 1978.

Drastické výkyvy

Na rozdíl od Sahary se Gobi rozkládá mnohem blíž k severnímu pólu a navíc leží na náhorní plošině ve výšce 910 až 1 520 metrů nad mořem. Na území asijské pouště tak probíhá zuřivý boj kontrastu: Zatímco Sahara se každoročně koupe v tisících hodin slunečního svitu, v Gobi klesá v zimním období teplota až k −43 °C a v létě teploměr naopak ukazuje až 45 °C. Kruté změny teplot v Gobi jsou pověstné – návštěvníky může během jediného dne zaskočit rozdíl i 35°C. Na jaře pak dokonce zuří mrazivé písečné bouře.

Sníh ze Sibiře

Západ Gobi je obvykle extrémně suchý a ročně pohltí pouhých 50 milimetrů srážek. Naopak na severovýchodě každý rok napadne až 200 milimetrů. V zimě pak občas vítr přivane ze sibiřských plání i sníh. Písečné duny tvoří pouhých 5 % pouštního povrchu; vedle nich láká Gobi hlavně svými horami – nejvyšší vrchol Ich Bogd (3 957 m n. m.) patří do pohoří Altaj.

Suchá a nejsušší

Sahara svou konkurenci poráží v rozloze i v maximálních denních teplotách. Gobi však díky své poloze zažívá velké podnební extrémy: Úmorné vedro se tam změní v mráz během 24 hodin. Sahara se rozšiřuje hlavně směrem na jih, kde posouvá hranici stepí a savan. Gobi každoročně ukusuje tisíce kilometrů čtverečních z čínských polí, a značně tak znesnadňuje tamní hospodářství. Z pohledu srážek jsou však i nejsušší části asijské pouště stále mnohonásobně vlhčí než střední a východní Sahara – proto v našem duelu s minimálním náskokem vítězí africká dálava.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907