Stanislav Petrov: Muž, který před 35 lety zachránil svět před jadernou válkou

26.09.2018 - redakce 100+1

26. září roku 1983 se mohlo navždy zapsat do dějin jako den zahájení třetí světové války. Dopady použití jaderných zbraní by byly nedozírné. To, že se tak nestalo, je zásluhou intelektu a chladné hlavy jediného muže – ruského podplukovníka Stanislava Petrova

<p>Sám Petrov se za hrdinu nepovažoval. V rozhovoru pro dokumentární film uvedl: <em>„Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla.“</em></p>

Sám Petrov se za hrdinu nepovažoval. V rozhovoru pro dokumentární film uvedl: „Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla.“


Reklama

Září roku 1983 se neslo v duchu vleklé napjaté atmosféry druhé vlny studené války. Zatímco tehdejší americký prezident nazval Sovětský svaz „říší zla“, sovětské letectvo téhož roku sestřelilo jihokorejský civilní dopravní letoun směřující z Aljašky do Soulu, který se kvůli navigační chybě ocitl nad územím SSSR. Zbrojení obou zemí bylo v plném proudu – zkušební jaderný útok NATO nazvaný Able Archer 83 dokonce sovětská tajná služba KGB vyhodnotila jako možné přípravy na zahájení jaderné války. Za této situace došlo k události, která mohla mít pro celý svět nedozírné následky a jež měla zůstat veřejnosti navždy utajena. 

Osudový den 

Je 26. září a 44letý podplukovník Stanislav Jevgrafovič Petrov dnes velí směně na velitelském stanovišti Serpuchov-15. Na této utajované radarové základně vzdálené 90 kilometrů od Moskvy Sověti vyhodnocují zprávy od nepřátel získané přes satelit z území Spojených států a dalších zemí NATO. Kdyby byly odpáleny mezikontinentální balistické střely proti Sovětům, právě zde se to dozví jako první. 

Patnáct minut po půlnoci se bunkrem rozezní ohlušující poplachová siréna. Petrov velící dalším osmi vystrašeným vojákům zachovává chladnou hlavu a udílí první rozkazy. Situace je vyostřená na maximum – systém hlásí, že z území USA byla proti Sovětskému svazu odpálena balistická střela. Na Petrovově pultu se rozbliká tlačítko Start, které má okamžitě zmáčknout, dostane-li hlášení o zahájení jaderného útoku ze strany USA. 

Petrov nemá na rozhodování mnoho času – jestli Američané raketu skutečně odpálili, bude za půl hodiny v Sovětském svazu. Američané mohou se svou jadernou silou vyhladit v Rusku asi 100 milionů lidí, také Sověti by sprovodili ze světa nejméně polovinu amerického obyvatelstva. 

Na podplukovníkovi v tuto chvíli spočívá neuvěřitelná zodpovědnost – odstartuje svým rozhodnutím třetí světovou válku? 

Petrov tlačítko nakonec nezmáčkne a nedá tak svým nadřízeným povel k zahájení jaderného protiútoku. Zkouška nervů ovšem pokračuje – za pár minut systém opět hlásí odpal dalších čtyř balistických střel z území USA. I teď je Petrov přesvědčen o chybě systému, ovšem nemá bohužel žádné prostředky, jak se o tom přesvědčit – sovětské radary jsou schopné zachytit střely až v závěrečné fázi letu. Siréna se rozezní ještě několikrát, trvá ještě dlouhých osmnáct minut, než se definitivně potvrdí, že šlo o planý poplach. Podplukovník Petrov tak svou rozvahou zachraňuje svět. 

Muž s železnými nervy 

Při pozdějším vyšetřování Petrov zdůvodnil, co ho tehdy k onomu rozhodnutí vedlo. V prvé řadě se na systému ukazovalo, že Američané vyslali pouze malý počet balistických střel. Petrov ale dospěl k závěru, že pokud by se USA skutečně pokusily vyslat na nepřátele z východu smrtící zbraně, odpálily by většinu svých střel najednou. 

Dalším rozhodujícím bodem byla podplukovníkova domněnka, že by se mohlo jednat o počítačovou chybu – celý systém včasného varování byl nový a nebylo by to poprvé, kdy zde došlo k poruše. A konečně – radary protiraketové obrany na území SSSR nehlásily žádné cíle, a to ani v průběhu následujících minut od zahájení údajného útoku. Tyto důvody vedly podplukovníka k závěru, že se jedná o počítačovou chybu, a nespustil tak alarm, jenž by v té době s největší pravděpodobností způsobil vlastní masivní odpal všech sovětských jaderných raket.

A jak mohl vlastně sovětský systém tak katastrofálně selhat? Příčinou byla, jak jinak, náhoda. Toho dne došlo ke zvláštní konstelaci Slunce a satelitů, kdy se sluneční paprsky odrazily od oblačnosti ve vysoké vrstvě troposféry (nejspodnější vrstva atmosféry). To vyvolalo zdání startu jaderné rakety. Bohužel zrovna v místech, kde stála americká vojenská základna. 

Za dobrotu odklidit 

O příčině selhání systému se sám Petrov dozvěděl asi o půl roku později, v Rusku se však incident snažili za každou cenu ututlat. Za svůj odvážný čin byl tak Petrov svým nadřízeným, velitelem protivzdušné obrany SSSR Jurijem Votinsevem, pochválen a posléze odklizen na méně exponovanou funkci. Ukázal se totiž jako nepohodlný svědek jak mizerné funkčnosti tehdejšího ruského systému včasného varování, tak celkové situace, jíž byl aktérem.

Také jeho osobní statečnost se nadřízeným nezamlouvala – jak by prý odvážný Petrov jednal, kdyby byl útok Američanů skutečný? Nakonec byl neoceněný hrdina přinucen odejít dobrovolně a předčasně „do zálohy“. 

TIP: Hrátky s Pandořinou skříňkou: Největší jaderné pokusy v lidských dějinách

Teprve deset let po události, v roce 1993, zveřejnil zprávu o zásluhách podplukovníka v deníku Pravda Petrovův nadřízený. V Rusku to tehdy ale žádné velké ohlasy nevzbudilo. Až v roce 2004 se Petrov dočkal vyznamenání v rámci Association of World Citizens (Asociace občanů světa) v San Franciscu a hned o dva roky později v New Yorku. Tam také poskytl jeden z prvních velkých rozhovorů americkému novináři Walteru Cronkitekovi, který se později stal podkladem pro chystaný dokumentární snímek The Red Button (Červené tlačítko). Nenápadný důchodce dožil svůj život ve městě Frjazino v Rusku. Zemřel v květnu 2017. 

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Města vyrvaná ISIS se podobají masovým hrobům. V sutinách a sklepech domů se stále nacházejí další těla.

Zajímavosti

Legiovlak během své zastávky v Aši. V příštích dnech lze Legiovlak navštívit v Lanškrouně, Chocni, Čáslavi, Humpolci, Chotěboři, Hlinsku nebo třeba v Poličce.

Historie

Sebastião Ribeiro Salgado se svou ženou Leilou. Výsledek snažení manželů Salgadových je ohromující.

Zajímavosti

Planeta Kepler-78b se velikostí i složením podobá Zemi, na jejím povrchu však tečou řeky lávy. Svou hvězdu oběhne za osm hodin

Vesmír
Věda
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907